Autoři: David Krch, Martina Sumerauerová, Kristýna Šlehoferová

S aprílovým datem byl zveřejněn závěr Koordinačního výboru, tedy jednání české komory daňových poradců a zástupců Generálního finančního ředitelství ve věci DPH u zpětného finančního leasingu ve věci výkladového sjednocení závěrů při aplikaci judikatury Soudního dvora EU již z roku 2018, konkrétně případu C-201/18 Mydibel, který se týkal uplatnění režimu DPH u zpětného leasingu.

Závěry projednaného příspěvku potvrzují, že z pohledu DPH zpětný finanční leasing nepředstavuje pro účely DPH dvě samostatné transakce dodání zboží – tj.

1. nabytí konkrétního předmětu leasingovou společností přímo od budoucího nájemce a
2. následné dodání totožného předmětu leasingu formou finančního leasingu shodné osobě. 

GFŘ se přiklonilo k výkladu, že se jedná pouze o jednu transakci. GFŘ vychází ze závěrů Soudního dvora EU, které pro transakce zpětného leasingu posuzují primárně otázku, zda z pohledu DPH dochází k převodu práva nakládat se zbožím jako vlastník, nebo zda je leasingová společnost v postavení, kdy právo nakládat se zbožím jako vlastník ve smyslu DPH nemá a pouze zajišťuje změnu finanční situace leasingového nájemce a změnu struktury jeho aktiv. Pokud jsou naplněny tyto teze a závěry Soudního dvora EU, z pohledu DPH a leasingové společnosti se tudíž nejedná o dodání zboží nájemcem leasingové společnosti a následně dodání zboží zpět leasingovou společností nájemci, nýbrž o poskytnutí služby financování.

V praxi to znamená, že leasingová společnost optikou DPH nepořizuje zboží a není tak oprávněna k uplatnění nároku na odpočet DPH z faktury od nájemce. Zároveň leasingová společnost musí důkladně posoudit, jakou službu poskytuje nájemci a zda je tato služba zdanitelným plněním s povinností uplatnit DPH na výstupu, či spíše finanční činností osvobozenou od DPH.

To sebou nese i nutnost posoudit jaký dopad má poskytování takové osvobozené finanční služby na celkový nárok na odpočet DPH leasingové společnosti (např. v podobě snížení výše krátícího koeficientu a nároku na odpočet DPH jen v krácené či nulové výši).

Nájemce proto bude u zpětného leasingu velmi často v postavení, kdy není oprávněn uplatnit nárok na odpočet DPH na vstupu, pokud by leasingová společnost v souladu s tímto výkladem nesprávně posoudila zpětný leasing jako pořízení a zpětné dodání zboží, kde by ve vztahu k nájemci uplatnila DPH na výstupu. 

Ač v některých případech i po zveřejnění kauzy Mydibel panovala rozdílná praxe jak u společností, tak v případě kontrolního postupu u správců daně, od data 1. 4. 2022 je názor GFŘ na tuto problematiku již jednoznačně formulovaný a pro nově uzavírané smlouvy tento výklad platí. Leasingové společnosti ale i nájemci by tak pro nové případy zpětného leasingu měli finanční dopad nemožnosti uplatnění nároku na odpočet DPH nebo nutnosti vykazování případného osvobozeného plnění zahrnout do svých úvah již při plánovaní pořízení zejména větších investičních celků.

Současně je třeba připomenout, že shora uvedené závěry nelze používat plošně a že každý případ zpětného leasingu je třeba posuzovat individuálně. 

Znění celého příspěvku Koordinačního výboru (v českém jazyce) je dostupné:

2022 | Zápisy z jednání | Příspěvky KV KDP | Daně | Finanční správa (financnisprava.cz)