Autor: František Korbel (partner), Samuel Král
Zdroj: Lidové noviny (3. 1. 2018)
ÚHEL POHLEDU
Reforma autorského práva vyvolává rozpaky. Návrh by se měl přepracovat
Rada Evropské unie projednává návrh směrnice o autorském právu na
jednotném digitálním trhu, který je předmětem ostrých diskusí. Za
kontroverzní je považován především nápad posílit práva vydavatelů o
odměnu za šíření internetových publikací. To by mohlo znamenat
zpoplatnění vyhledávání na internetu či zpoplatnění upozornění na text
publikovaný jiným médiem prostřednictvím odkazu (linku).
Zkušenosti ze Španělska, kde právo vydavatelů na odměnu za šíření
jejich článků odkazy na webu zavedli před několika lety, jsou zcela
kontraproduktivní. Nejvíce poškozeni byli samotní vydavatelé, kterým
poklesla návštěvnost jejich webových stránek o desítky procent. A
samozřejmě veřejnost, která se dostala k méně informacím. Nešťastná
španělská legislativa byla přitom vzorem pro návrh směrnice.
Formulační nepřesnost
Trnem v oku mnoha odborníků je zejména nepřesnost formulace článku 11,
který může potírat malé vydavatele stavěním ekonomických překážek vstupu
na trh. Někteří komentátoři upozorňují, že může omezovat činnost
internetových vyhledávačů při zobrazování nalezených výsledků, kdy by
vyhledávače nemohly zobrazovat ani část textu článku bez sjednání a
zaplacení odměny vydavateli. Článek by mohl klást ekonomické překážky
sdílení informací mezi veřejností, tj. porušovat právo na svobodný
přístup k informacím, protože není jasné, do jaké míry by mohla
veřejnost sdílet obsah tiskových publikací bez nutnosti zaplatit
odměnu.
Odpor proti návrhu však upozaďuje skutečnost, že jakákoli směrnice
potřebuje prováděcí zákon v jednotlivých členských státech. Ten může do
určité míry znění článku 11 upřesnit. Nicméně již vlna nevole, kritiky a
akademické diskuse, kterou návrh směrnice vyvolal, je indikátorem pro
“návrat k rýsovacím prknům”. Návrh by se měl přepracovat tak, aby byl
jasnější, dosáhl svého účelu, ale zároveň neomezoval tak drasticky volné
sdílení informací.
V rozporu se zákazem cenzury
Další kontroverzí je návrh článku 13, který stanoví povinnosti pro
poskytovatele služeb informační společnosti, kteří ukládají a
zpřístupňují velké množství autorsky chráněného obsahu vloženého
uživateli. Jedná se zejména o služby pro ukládání a sdílení souborů.
Tito poskytovatelé by měli přijmout ve spolupráci s nositeli práv
opatření k rozpoznávání obsahu. Článek 13 by mohl být kvůli nepřesnosti
použitých formulací vykládán tak, že ukládá poskytovatelům služeb
povinnost zavést aktivní filtrování. To je v přímém rozporu se zákazem
cenzury a obecného dohledu nad uživatelským obsahem, což je jeden ze
základních principů ústavního práva i evropské úpravy odpovědnosti
poskytovatelů služeb informační společnosti ve směrnici o elektronickém
obchodu.
Text návrhu směrnice ještě není finální, a přesto, či právě proto,
vyvolává diskusi a mnoho otázek. To je pro tříbení a vylepšování jejího
znění dobře. Již dnes existuje několik pozměňovacích návrhů, které by
mohly text směrnice ovlivnit na stranu vydavatelů nebo poskytovatelů
služeb informační společnosti a agregátorů zpráv. Zájmové skupiny mají v
orgánech Unie jistě své lobby. Bohužel méně jich má široká veřejnost.
Proto by se nemělo zapomínat na to, že návrh se v konečném důsledku
dotkne především uživatelů a také že jejich zájem by měl být brán při
schvalování na zřetel.
—
Zkušenosti ze Španělska, kde právo vydavatelů na odměnu za šíření
jejich článků odkazy na webu zavedli, jsou zcela kontraproduktivní.
Radka Rainová