Zdroj: E15 (30. 11. 2020)
Česká legislativa umožňuje využívání videokonferencí jak v civilních sporech, tak i v trestních řízeních. Otevřená a transparentní komunikace soudu na dálku s účastníky, kteří jsou mimo soudní síň, může přispět nejen ke zrychlení soudních sporů, ale pochopitelně i k plynulému fungování justice v době pandemie koronaviru, říkají odborníci z advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS.
Podle občanského soudního řádu může soud pomocí videokonference například provést výslech svědka či znalce nebo tímto způsobem na dálku zprostředkovat přítomnost tlumočníka na jednání. A využití videokonferencí u soudu umožňuje i trestní řád. V souvislosti s pandemií a omezením kontaktů osob na co nejmenší míru se opět ukázaly nesporné výhody videokonferencí u soudů.
Ministerstvo spravedlnosti již v letech 2014 až 2016 instalovalo v rámci projektu „Zavedení videokonferencí v resortu justice“ téměř 170 videokonferenčních zařízení nejen u soudů všech úrovní, ale také na státních zastupitelstvích či u vězeňské služby. Mělo to přispět kromě zjednodušení komunikace i ke snížení nákladů například na převoz osob z věznic či vazby k soudu, nebo také ke zkrácení prodlev v soudním řízení. V dnešní době je ale na trhu k dispozici celá řada dalších vhodných komunikačních platforem a jejich používání je dnes jednodušší než kdykoli jindy. Soudy jsou i dostatečně vybavené počítači. Soudce tak k videokonferenci v zásadě nemusí potřebovat víc než běžný počítač s kamerou.
Mohlo by se zdát, že plošnému využití videokonferencí v justici již nic nebrání. Jenže česká legislativa stále trvá na určitých podmínkách, které mohou širší využívání této možnosti u soudů v jistém ohledu zbrzdit, a to obzvlášť v době pandemie.
Takové na dálku zprostředkované jednání totiž musí splňovat zákonné podmínky u ověřování totožnosti osob, které se se soudem na dálku spojí. „Totožnost osoby nacházející se mimo soudní síň ověřuje zaměstnanec soudu, v trestním řízení též zaměstnanec státního zastupitelství, policejního orgánu či věznice,“ vysvětluje Jiří Kmec, specialista na soudní a správní řízení největší česko-slovenské advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS. Takový pověřený zaměstnanec musí navíc zůstat s danou osobou na místě po celou dobu trvání videokonference.
Objevují se proto diskuse, zda není taková podmínka omezující, a zda by tedy nemělo být možné, aby se soud spokojil s ověřením totožnosti na dálku. „Určitá úloha garanta v tomto ohledu by mohla být svěřena právním zástupcům. Nabízí se ostatně i varianta zavedení podmínky povinného zastoupení účastníka řízení advokátem,“ říká Jiří Kmec.
Vzdálené připojení k soudnímu jednání může být v době pandemie řešením v případech, kdy se některá z dotčených osob nemůže jednání účastnit přímo v soudní síni například z důvodu nařízené karantény. Pokud ale vládní opatření omezí počet lidí ve vnitřních prostorách, může nastat i problém, jak zajistit právo na veřejnost soudních jednání. „Pokud by přítomnost veřejnosti v soudní síni měla být zcela vyloučena, bylo by třeba účast veřejnosti umožnit jiným způsobem, například zpřístupněním obrazového a zvukového záznamu jednání. Takový záznam je ostatně již nyní povinnost provádět vždy, kdy je využíváno videokonferenční zařízení,“ vysvětluje Kmec.
Vzdálená soudní jednání se však mohou uplatnit i v obdobích mimo pandemie či jiné katastrofy. Jejich využití se podle odborníků nabízí například u přípravných jednání v civilním řízení. „Tento institut je v praxi zpravidla hrubě opomíjen a nezřídka tak to, co by mělo být předmětem přípravného jednání, je ve skutečnosti předmětem samotného soudního jednání,“ komentuje to Dušan Sedláček, odborník na soudní spory a rozhodčí řízení z kanceláře HAVEL & PARTNERS.
Pokud by se tedy taková příprava uskutečnila na dálku online ještě před samotním soudním jednáním, vlastní projednání věci by se mohlo výrazně urychlit. „Komunikace s účastníky řízení prostřednictvím videokonference pro to může být jednoduchou a přitom zcela dostatečnou platformou,“ myslí si Sedláček. Videokonference tak může přispět k rychlejšímu a snadnějšímu nalezení spravedlnosti či dokonce mimosoudnímu vyřešení sporu.
Radka Rainová
