Autoři: František Korbel, Adam Forst, Petr Bratský, Klára Vitovská, Dalibor Slavík

Neformální pracovní materiál pro účely diskuse a předání výboru pro výchovu a vzdělávání ČAK

I. Úvod

• Důležitá agenda ČAK, v níž však za posledních mnoho let nedošlo k žádné podstatné změně ani reakci na trendy doby a posuny ve vzdělávání a zkouškách jiných právnických profesí.
• S aktuální podobou nejsou spokojení koncipienti ani advokáti.
• Není však třeba měnit vše, stačí se zaměřit na změny v dílčích oblastech (podrobněji níže).

Cílem změn by mělo primárně být:

• uživatelsky přívětivější administrativa
• zajištění vyšší kvality seminářů (vč. výběru témat, přednášejících a učebních materiálů a zpětné vazby)
• dotažení online formy seminářů se současným zachováním možnosti osobní účasti
• zásadní modernizace advokátních zkoušek
• zapojení zástupců koncipientů do řešení tohoto tématu v rámci ČAK

II. Oblasti ke zlepšení povinného vzdělávání

Administrativa

S plněním povinných seminářů je spojená nesmyslná administrativa; navrhujeme odstranění alespoň těchto nedostatků (absurdit):

• Osobní potvrzování seminářů. Se změnou webových stránek ČAK by mělo být k dispozici prostředí, přes které se koncipient (i advokát) přihlásí na svůj vlastní profil a jeho prostřednictvím se bude mimo jiné přihlašovat na semináře a bude v něm mít k nim podklady a evidenci a bude je moci anonymně hodnotit.
• K přihlášení na online seminář jsou nastavené stropy účastníků (účastníci se aktivně do seminářů přitom ani nijak nezapojují a nejsou pro to ani jiné objektivní důvody).
• Jednotlivé předměty si mohou koncipienti zapisovat až v určitých ročnících praxe a v určité posloupnosti, aniž by to mělo objektivní opodstatnění, což snižuje flexibilitu zapisování do jednotlivých předmětů (koncipienti znají základ všeho už z právnické fakulty, pokud má nějaký předmět navazovat na nějaký jiný, lze řešit prerekvizitami, ale minimálně).
• Evidence odchozených předmětů je vedená jen papírově – přitom by stačilo zavést elektronickou evidenci, jako funguje i na právnických fakultách.

Kvantita

Objem seminářů je velký. Namísto kvantity preferujeme zaměřit se na kvalitu. Současně by bylo dobré zajistit, aby se obsah seminářů nepřekrýval s jinými (což se teď relativně často stává). Jednotliví přednášející by se měli držet témat. Pokud se semináře nebudou překrývat, bude možné počet seminářů snížit.

Kvalita a obsah

Ne zcela všichni lektoři jsou dostatečně dobře připraveni a jsou všeobecně uznávanými špičkami v oboru. Někdy je jen opakováno nepraktické učivo z fakulty, vyprávěny „historky z natáčení“ apod. Studentům ze seminářů nezůstávají prakticky využitelné studijní materiály. Zatím je jen málo vyučujících z jiných právních profesí. Navrhujeme proto následující změny:

• Provedení předběžného posouzení všech stávajících i nově přijímaných lektorů a jejich prezentací výborem pro výchovu a vzdělávání a příslušnou oborovou sekcí ČAK z hlediska využitelnosti a kvality (odborné zázemí lektora a jeho schopnost přednášet, obsah, aktuálnost a srozumitelnost prezentace apod.). Nelze se bát změn lektorského týmu, většinou bývají ku prospěchu.
• Důraz na vhodný mix vyučujících z řad advokátů, soudců, úředníků (např. z KN, SÚ, FÚ ad.), exekutorů, notářů apod. Není nezbytně nutné, aby vyučovali hlavně advokáti – je dobře, když mohou koncipienti konfrontovat to, co znají z AK, s pohledem jiných právnických profesí. Navíc by to byl projev většího otevření advokacie vůči ostatní odborné veřejnosti. 
• Navázání spolupráce s Justiční akademií a vytvoření jisté „konkurence“, resp. kooperace vzájemně uznatelných školení s možností oboustranné účasti s tím, že finančně by se JA a ČAK vyrovnaly po započtení hodin. Pokud existuje vzájemná uznatelnost odborných zkoušek, nedává smysl úplné rozdělení přípravy, které je mezi profesemi dnes.
• Navrátit semináře zkušebních komisařů označené jako „příprava na advokátní zkoušky“.
• Vedle přednášek doplnit menší praktické semináře a workshopy s větší nabídkou interakce.
• Zvýšení odměn pro skutečně špičkové a atraktivní lektory na běžnou komerční úroveň, jakou mají u vzdělávacích agentur.
• Důraz na to, aby vyučující připravovali na semináře kvalitní podklady – prezentace, příp. i shrnutí, příručky apod. – a aby tyto podklady byly přístupné všem posluchačům elektronicky a předem.
• Kategoricky požadovat od lektorů, aby semináře byly nahrávány a nahrávky i podklady (prezentace) byly volně k dispozici koncipientům a advokátům. Že to jde velmi jednoduše, dokazuje např. nový děkan PF UK Radim Boháč, viz jeho komentované prezentace.
• Větší důraz na praktickou využitelnost učiva a řešení v praxi nastávajících případů.
• Větší důraz na to, aby se s materiály z přednášek pracovalo i při advokátních zkouškách. Dnes je zkoušející neznají, pokud nejsou sami i vyučujícími.

Forma

Kvůli covidu jsou poslední dva roky přednášky pouze online. Je vhodné, aby tento způsob zůstal zachován (zatím je to bráno jen jako dočasné nouzové řešení) a současně:

• Aby přednášky probíhaly (jakmile to bude možné) hybridně – tzn. v posluchárně pro přítomné (s omezeným počtem) a zároveň byly přenášeny online (s neomezeným počtem posluchačů).
• Zajistit větší interaktivitu pro posluchače online. Dnes přes Webex do přednášky nemohou přímo vstupovat. Dotazy mohou klást pouze přes chat.

Feedback

Naprosto nutné je zavést soft “povinnou” (povinnou proto, aby nehodnotili jen nespokojení) zpětnou vazbu od posluchačů, kteří vzdělávací služby ČAK čerpají, a to přinejmenším ve dvou ohledech:

• Elektronický a anonymní systém hodnocení úrovně lektorů a spokojenosti s přednáškami, který bude reportovat přednášejícím i zástupcům ČAK a jeho výstupy budou i veřejně dostupné pro koncipienty a advokáty, jako je hodnocení vyučujících na PF UK.
• Aby mělo vedení ČAK zajištěn feedback (nad rámec výše uvedené kontroly kvality seminářů) ohledně toho, co se mezi koncipienty děje, měl by přizvat zástupce koncipientů do některého ze svých orgánů – ideálně do výboru pro vzdělávání.

Výbor pro výchovu a vzdělávání ČAK bude každoročně projednávat zjištěné závěry a bude na jejich základě navrhovat představenstvu ukončovat a měnit nevyhovující semináře a dávat mu další návrhy ke změnám navazujícím na aktuální trendy.

Výše uvedené platí obdobně i pro vzdělávání advokátů.

III. Oblasti ke zlepšení advokátních zkoušek („AZ“)

Písemná část

Obecně, současná forma písemné části AZ neodpovídá technologické realitě moderní doby. Řešitelé cestují na zkušební místa s robustními cestovními kufry vážícími několik desítek kg, plnými tištěné komentářové a jiné literatury, je to dnes nedůstojný až ostudný relikt…

Návrh změn:

• Písemná část ústní zkoušky vedená ve zkušebnách plně na PC a elektronicky (e-exam).
• Zkoušený obdrží v uživatelském rozhraní písemné zadání a bude moci sepisovat dokumenty standardně v textovém editoru jako při každodenní práci.
• V PC bude k dispozici přinejmenším MS Office/Open Office a programy/databáze pro právníky (Beck Online, ASPI apod.; včetně smluvních vzorů) stejně jako pro justiční zkoušky.
• Navrhujeme umožnit i přístup na internet, aby písemná zkouška probíhala za podmínek co možná nejvíce připomínajících reálnou praxi, vyjma např. komunikačních platforem, aby nešlo nechat si zpracovat někým jiným – možno kontrolovat monitoringem obrazovek, záznamem transakčního protokolu či podle historie navštívených stránek, technické znemožnění či odhalení „nedovolené podpory“ je jistě možné.
• Při ochotě podrobit se monitorujícímu SW umožnit i využití vlastních PC, což by zásadně zvýšilo komfort práce zkoušených a snížilo náklady ČAK na počítačové vybavení pro zkoušky.
• Díky elektronizaci a uvolnění zdrojů ke zkoušce snížit časovou dotaci zkoušky na půl-den. Není cílem získávat dlouhé elaboráty, které se i komisařům špatně čtou. Dostane-li zkoušený všechny podklady a zdroje, pak jeho připravenost dokazuje především schopnost je přetavit do kvalitního výstupu rychle a pod časovým tlakem.
• Typově unifikovat zadání – tak, aby startovací pozice pro všechny byla více vyrovnaná – pokud někdo píše návrh na rozvod a jiný dovolání s prvky MPS podle mnohastránkového skutečného spisu či v raritním oboru hmotného práva, není to srovnatelné ani fér.
• Písemná část vedená klauzurovou formou jako doposud (sepis podání, smlouvy / jiného právního úkonu, právního rozboru apod.); měla by být ze základních oborů práva včetně úloh ze správního práva, jehož význam v praxi neustále roste.
• Písemná část zkoušky by měla tvořit 50 či více % celého ohodnocení a měla by být předem jasně dána kritéria hodnocení.
• Soft zákaz mobilních telefonů (není cílem, aby někdo diktoval zkoušenému celou zkoušku, ale není v dnešní době ani důvod bránit využití telefonu nebo nutit ho užívat někde potají na WC…).
• Hodnotit by se měla více celková úroveň výstupu (která prokazuje úroveň uchazeče) a liberalizovat postupy, jak k němu dojdou (ty mohou být různé), tak jako v reálné praxi.

Reformovat úvodní písemný test:

• Zadání neaktuální, řešitelé nalézají v testech chyby; nutně aktualizovat a eliminovat chyby.
• Současný systém „sportka“ neukazuje dovednosti řešitele, spíše fotografickou paměť.
• Test zpracovávat a rovněž vést ve zkušebnách plně na PC a elektronicky (e-exam).
• Rozšířit objem testu a doplnit množství nových aktuálních otázek.
• Zveřejnit správné odpovědi na otázky pro přípravu.
• Primárně se zaměřit na etické/advokátní předpisy a na znalosti využitelné především v široké praxi, nikoli na oborově či tematicky raritní či prakticky zcela irelevantní a nevyužitelné informace (jako např. otázka, kolik je generálních advokátů u SDEU apod.).
• Zavést jednotný systém formulace otázek a odpovědí (dnes ovlivněno různými tvůrci).
• Zavést jen jednu správnou odpověď pro eliminaci pochybností a různých výkladů.

Ústní zkouška

• Radikálně změnit stávající způsob konání ústní zkoušky v jeden den ze všech pěti předmětů na pět zkoušek nezávisle na sobě (podobně jako lékařské atestace pro specializační obory) v průběhu koncipientury, případně po uplynutí její určité části, např. 1 roku. Stavovské předpisy jako první, ne jako poslední, dopadají přece i na koncipienty a musí je znát. Ze zákona volno týden na každou zkoušku = dobré pro koncipienty (nezblázní se z toho, kolik toho mají umět najednou) + dobré pro AK (koncipienti jim nevypadnou na dva celé měsíce).
• Umožnit využití právních předpisů, vlastní přípravy, literatury či jakýchkoli dalších zdrojů včetně PC a internetu u ústní zkoušky. Zkoušející si s tím hravě poradí a zkoušený to stejně v osobním kontaktu využívá naprosto minimálně, neboť pokud se orientuje, dokáže to říct sám, a pokud ne, pak stejně neví, kde by odpověď tak rychle našel, a marným hledáním by jen zhoršil dojem ze svého výkonu (pozn. Františka Korbela: Zkouším tímto způsobem na PF UK bez nejmenších problémů a ke spokojenosti všech již více než 10 let).
• Vytvoření zkušebních okruhů/osnov pro každý předmět, aby reálný obsah zkoušky nezáležel jen na libovůli a osobních preferencích náhodně vybraných a měnících se zkoušejících
• Zásadně omezit význam hodnocení krátkodobě memorovaných znalostí jen pro účely zkoušky; není v lidských silách si pamatovat vše, ze všech právních oblastí a není to ani cíl.
• Sjednotit a zúžit okruhy na základní právní oblasti např. viz státnice na PF UK (občan, obchod, správa, trest, ústava + lzps).
• Více akcentovat reakce na praktické dotazy a schopnosti uchazeče vykonávat advokacii vůči lidem, než mechanické zapamatování látky (praktické rady a řešení reálných situací klientů, úkony a činnosti vůči orgánům veřejné moci a soudům, simulovaný moot court apod.).
• Změřit, zprůměrovat a sjednotit náročnost jednotlivých zkoušejících a kritéria hodnocení.
• Dbát na objektivitu a důstojnost zkoušek a vzájemný respekt obou stran, mělo by jít spíše o vstupní pohovor do stavu, než zkoušku vedenou z pozice nadřazenosti – podřazenosti.

Proč?

• Forma zkoušky od počátku 90. let stejná; v té době mnohem méně předpisů.
• Legislativa se za 30 let vyvinula jak obsahově, tak objemově a množstvím mnohonásobně překračuje legislativu účinnou před 30 lety.
• Styl práce advokáta i požadavky praxe se také mění.

IV. Další tipy společné pro vzdělávání i zkoušky

Praxe

• Upustit od požadavku výkonu praxe v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby – toto ustanovení je diskriminační zejm. vůči ženám – matkám, které nemají legální možnost vykonávat praxi při zkráceném úvazku. Zkrácený úvazek lze vyvážit např. adekvátním prodloužením požadované praxe. Toto navrhujeme řešit změnami zákonů u všech právních profesí s ekvivalentní právní zkouškou.
• Vytvořit transparentní pravidla pro uznávání jiné právní praxe pro zápis do seznamu koncipientů pro absolventy fakult mimo ČR a pro připuštění k advokátní zkoušce

Odbornost

• Více se zaměřit na úroveň stylu a formy činnosti advokáta a jeho výstupů a procesní otázky, než neustále se měnící a rozsáhlé hmotné právo (samozřejmostí však jsou základní kodexy).
• Doplnit více praktických témat a otázek – jak psát základní podání, opravné prostředky,  dovolání, jak psát ústavní stížnost, jak navrhovat a jaké předběžné otázky k SDEU, jaká jsou pravidla řízení u SDEU a Tribunálu EU, na co se připravit a dát si pozor.
• Regulatorika k výkonu profese advokáta, zejm. AML, daňové, administrativní a trestní souvislosti, rizika a prevence, compliance.
• Risk management advokáta a advokátní kanceláře.
• Legislativa, specifika psaní a porozumění normativnímu právnímu textu.
• Doplnit rozvoj schopností využívat moderní nástroje práce, informační systémy veřejné správy, databáze, vzory, elektronickou identifikaci apod.

Soft skills

• Důležitou součástí advokátní praxe je projev advokáta – ať už školení pro klienta, přednes u soudu nebo projevy při aktivitách spojených se získáváním klientů – prezentace, prezentační materiály a další výstupy jsou velmi důležitou součástí práce advokáta a obrázku, jaký o sobě advokát tvoří.
• Kurzy v oblasti právního i obecného psaní, stylistiky a typografie.
• Kurzy v oblasti prezentace a tvorby prezentací.
• Kurzy rétoriky, vyjednávání a přesvědčování.
• Kurzy fungování médií a sociálních sítí a jejich využívání.
• Větší důraz na kurzy spojené s vedením kanceláře, včetně finanční gramotnosti, odvodů a daní. 
• Do těchto druhů školení je vhodné promítat představu o tom, co je souladné se stavovskými předpisy. Na školení jen ke stavovským předpisům nikdo nepřijde…
• On-line praxe

Zpracovali: Mgr. František Korbel, Ph.D., Mgr. et Bc. Adam Forst, Mgr. Petr Bratský, LL. M., Mgr. Klára Vitovská a Mgr. Dalibor Slavík, advokáti a advokátní koncipienti AK HAVEL & PARTNERS na základě vlastních poznatků, zkušeností ze seminářů a zkoušek ČAK, z výuky na právnických fakultách a v Justiční akademii i z diskusí s dalšími kolegy AK HAVEL & PARTNERS

Konzultace: JUDr. Lucie Dolanská Bányaiová Ph.D., AK Bányaiová Vožehová; JUDr. Robert Němec, LL.M., PRK; JUDr. Michala Plachká, LL.M., Pure Legal; JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M., Bříza Trubač, Mgr. Pavel Kroupa, Kroupa Helán; Mgr. Alena Šíchová a další

Ne všechny uvedené teze reprezentují názor všech uvedených osob, jde pouze o soubor myšlenek k další diskusi.