Autoři: Ivan Rámeš, Tomáš Chmelka
Zdroj: FRANCHISING (31. 7. 2020)
Někteří prodejci toho však zneužívají a spotřebitelům inzerují podvodné anebo zavádějící slevy. Jak těmto praktikám hodlá bránit Evropská unie v rámci nových pravidel na ochranu spotřebitelů? Pokud se podíváme do reklamních letáků, zapneme televizi anebo navštívíme některý z elektronických obchodů, zjistíme, že prakticky neustále probíhá nějaká prodejní akce. Někteří prodejci s vidinou nalákání zákazníků do svých prodejen používají v rámci prodejní akce tzv. vábivou reklamu.
„Členské státy mají povinnost Směrnici transponovat do svých právních řádů nejpozději do 28. listopadu 2021. Jednotlivá přijatá opatření mají být aplikována a prosazována nejpozději do 28. května 2022. Dá se tedy očekávat, že český zákonodárce bude v blízké době projednávat novelu zákona o ochraně spotřebitele, do kterého by mohla být začleněna potřebná ustanovení.”
Jiní prodejci zase používají slevy, které lze často považovat minimálně za zavádějící, ne-li podvodné. Velká část prodejců totiž před prodejní akcí uměle navýší ceny zboží anebo počítá výši slevy z ceny zboží při uvedení na trh, která byla o poznání vyšší než cena před zahájením prodejní akce. U nepoctivých e-shopů pak není výjimkou, že se cena zboží před zahájením slevové akce navýší doslova na pár vteřin v nočních hodinách, aby pak z této uměle navýšené ceny byla poskytnuta sleva – cena po slevě se pak mnohdy neliší od původní ceny, za kterou bylo zboží dříve nabízeno.
Tohoto trendu jsou si vědomy nejen kontrolní orgány jako Česká obchodní inspekce, ale také Evropská unie, která by jej chtěla eliminovat anebo ho alespoň výrazně omezit. Za účelem dalšího zvýšení ochrany spotřebitelů byla orgány Evropské unie přijata směrnice Evropského parlamentu a Rady EU 2019/2161, která vstoupila v platnost začátkem ledna 2020 a přináší, mimo jiné, regulaci těchto slevových akcí.
Na jejím základě mají členské státy EU zajistit, aby jakékoliv oznámení o slevě obsahovalo vždy nejnižší cenu, za kterou bylo příslušné zboží nabízeno prodejcem v období 30 dní před zahájením příslušné akce, nestanoví-li členský stát delší období. Výjimku, kdy mohou členské státy stanovit kratší období, představuje zboží podléhající rychlé zkáze anebo mající krátkou dobu spotřeby, např. čerstvé potraviny. Směrnice obsahuje z logiky věci taktéž výjimku vztahující se na zboží, které nebylo na trhu v období 30 dní před zahájením příslušné akce. V takovém případě mohou členské státy stanovit rovněž kratší období před zahájením prodejní akce.
Prodejci tak budou povinni ve svých prodejních akcích uvádět jako původní cenu nejnižší cenu ve stanoveném období před zahájením akce, které nesmí být, až na výjimky, kratší než 30 dní. Na základě této povinnosti se dá očekávat, že popsané problematické jednání některých prodejců bude alespoň částečně omezeno. Nedodržení této povinnosti má být totiž členskými státy postihováno, a to teoreticky až do výše 4 % ročního obratu příslušného obchodníka, nestanoví-li členské státy vyšší horní hranici.
Směrnice samozřejmě nebrání a ani nezamezí prodejcům, aby umělé navýšení ceny zboží bylo realizováno před stanoveným obdobím před zahájením prodejní akce. Toto navýšení cen by však mohlo spotřebitele odradit od koupě zboží do zahájení prodejní akce. Pro úplnost je dobré zmínit, že Směrnice nepřináší pouze výše uvedené změny. Zabývá se dále například stejnými právy pro placené a neplacené služby, informační povinností ohledně totožnosti prodávajícího na online tržištích a ohledně placených výsledků při vyhledávání zboží, zákazu vkládání falešných recenzí, přeprodeje vstupenek zakoupených pomocí nákupních automatizovaných botů, nebo používání individualizované cenotvorby zboží bez řádného upozornění zákazníků.
Radka Rainová
