Některé druhy vertikálních omezení mají s velkou pravděpodobností za následek narušení hospodářské soutěže, neboť téměř vždy způsobují spotřebitelům újmu. Jedná se o tzv. tvrdá omezení, na která se nevztahuje bloková výjimka (VBER) a která často porušují zákaz protisoutěžních dohod. Tím nejběžnějším tvrdým omezením, kterému soutěžní úřady věnují velkou pozornost, je stanovování cen pro další prodej („RPM“ z angl. resale price maintenance).
RPM je jednání spočívající ve vertikálním určování cen. Jedná se tedy o dohody mezi dodavateli a odběrateli, jimiž je omezena možnost odběratele svobodně si stanovit prodejní cenu zboží, které od dodavatele nakupuje za účelem dalšího prodeje. Typickým příkladem RPM je situace, v níž výrobce požaduje po svém distributorovi, aby smluvní zboží dále neprodával za nižší než stanovenou cenu. Povinnost dodržovat pevně stanovenou cenu přitom nemusí vyplývat přímo ze smlouvy. RPM může být zavedeno i nepřímo, a to prostřednictvím různých motivačních anebo sankčních mechanismů.
Jinak nahlíží soutěžní právo na určování maximálních anebo doporučených cen pro další prodej. Na takové dohody se totiž VBER může uplatnit (pokud tržní podíly stran dohody nepřesáhnou 30 %). Nesmí se však jednat o zástěrku faktického (např. v důsledku nátlaku dodavatele) stanovování pevných cen.
Stanovování cen pro další prodej je soutěžními úřady považováno za jedno z nejzávažnějších porušení soutěžního práva. Praktika navíc pravděpodobně nepovede k významným efektivitám, což zabraňuje použití výjimky podle čl. 101 odst. 3 SFEU. Zákaz stanovování cen pro další prodej je proto častým předmětem zájmu vnitrostátních soutěžních úřadů a v poslední době i Komise.
Podle čl. 4 písm. a) dosavadního VBER je RPM tvrdým omezením, na které se nevztahuje bloková výjimka. Proto se musí posuzovat individuálně. Pokyny k vertikálním omezením přitom vycházejí z předpokladu, že RPM je v rozporu se zákazem protisoutěžních dohod (čl. 101 odst. 1 SFEU) a zároveň nesplňuje podmínky pro uplatnění zákonné výjimky z důvodu zvýšení efektivity (čl. 101 odst. 3 SFEU).
Domněnka o protisoutěžní povaze RPM vyplývá z toho, že takové dohody mají řadu negativních účinků. Mohou vést ke zvyšování cen, uzavírání jiných protisoutěžních dohod mezi dodavateli nebo distributory, vyloučení menších konkurenčních dodavatelů z trhu anebo k omezování inovací na úrovni distribuce.
I přesto však Komise uznává, že RPM může být za určitých okolností nezbytné ke zvýšení hospodářské účinnosti, a tedy může být vyňato ze zákazu podle čl. 101 odst. 3 SFEU. Dosavadní Pokyny k vertikálním omezením, jakož i návrh těch budoucích, popisují tři takové situace, a to (i) uvedení nového výrobku na trh, (ii) krátkodobou reklamní akci a (iii) dodatečné předprodejní služby ze strany maloobchodníků.
Hlavní principy posuzování RPM zůstanou zachovány i v novém nařízení VBER. Formulace čl. 4 písm. a) VBER, podle kterého se na RPM nemůže uplatnit bloková výjimka, se nemění. To se projevuje i v navrhovaném textu nových Pokynů k vertikálním omezením, které do značné míry kopírují ty stávající. Komise v nich uvádí, že se na RPM pravděpodobně uplatní zákaz protisoutěžních dohod (čl. 101 odst. 1 SFEU), a naopak že pravděpodobně nebudou splněny podmínky pro uplatnění individuální výjimky (čl. 101 odst. 3 SFEU). Tato tvrzení však již nejsou prezentována jako právní domněnky.
I přes shora uvedené však návrh nových Pokynů k vertikálním omezením obsahuje významná doplnění:
V unijním soutěžním právu se vychází z předpokladu, že RPM je v rozporu se zákazem protisoutěžních dohod podle čl. 101 SFEU. Zdá se, že tento přístup zůstane zachován i za účinnosti nového VBER. Naproti tomu v USA se dohody o stanovení cen pro další prodej nepovažují za per se (bez dalšího) zakázané. Někdo by mohl být zklamaný, že připravovaná reforma distribučních pravidel nebyla využita jako příležitost k tomu, aby se unijní pravidla pro posuzování RPM přiblížila těm americkým. Podnikatelům by to umožnilo vyšší flexibilitu při nastavování distribučních systémů a využívání nových distribučních technologií.
Je však škoda, že návrh Pokynů k vertikálním omezením nijak nevyjasňuje zásadní otázky, které vyvstaly při hodnocení dosavadní úpravy. Jedná se zejména o absenci vysvětlení, za jakých podmínek mohou dohody o stanovení doporučených anebo maximálních cen představovat RPM. Podnikatelé i spotřebitelé by rovněž jistě ocenili, pokud by Komise blíže vysvětlila podmínky pro vynětí RPM ze zákazu protisoutěžních dohod podle čl. 101 odst. 3 SFEU. Pokud je RPM povoleno během krátkodobých reklamních akcí v rámci franšízových sítí, je přípustné i v jiných distribučních systémech? Po jak dlouhou dobu může dodavatel vyžadovat dodržování jím stanovených cen při uvádění nového produktu na trh? Jak lze prokázat, že v důsledku RPM došlo ke zvýšení efektivity? Jednoznačné řešení těchto otázek by podnikatelům umožnilo uvádět na trh nové produkty, snižovat ceny a nabízet zákazníkům lepší služby. A to bez toho, aby museli volit mezi pořizováním nákladných právních analýz na straně jedné a existencí významných soutěžních rizik na straně druhé.
Zpravodaj DLC Countdown pro vás zajišťuje advokátní kancelář HAVEL & PARTNERS.
Pokud budete potřebovat jakékoli doplňující informace anebo naši asistenci s nastavením distribučního systému, s důvěrou se obraťte na partnera Roberta Nerudu anebo na partnera Štěpána Štarhu.
Chcete se dozvědět více? Zůstaňte s námi…
Až do 1. června 2022 vám rádi budeme poskytovat pravidelný informační servis obsahující všechny podstatné informace týkající se změny pravidel pro uzavírání vertikálních dohod. To vše proto, abyste se společně s námi mohli dobře připravit na budoucnost. Budeme rovněž rádi, pokud navštívíte internetové stránky platformy DLC anebo její profil na sociální síti LinkedIn. Naleznete zde mnohem více informací týkajících se vertikálních dohod, a to z pohledu soutěžního i závazkového práva. Celkem 27 týmů specializovaných právníků z celé Evropy pracuje na tom, aby se platforma stala vaším oblíbeným zdrojem informací, na kterém budete hledat praktické rady pro vaše podnikání.
Radka Rainová