Autoři: Ondřej Florián, Gerardi Karolina
Velká novela zákona o obchodních korporacích přináší mnoho změn také pro společníky společností s ručením omezeným. V tomto již čtvrtém díle našeho Průvodce korporátním světem po novele se budeme věnovat některým vybraným právům společníků, jichž se novela dotkne.
Právo, aby si společník přibral na valnou hromadu doprovod, bylo vždy velmi diskutovanou záležitostí, kterou se snažila vyřešit i judikatura. Smysl je jasný – pomoci společníkům vyznat se v někdy složitých (právních či ekonomických) otázkách, které na valné hromadě bylo třeba řešit. Zákon nově výslovně zakotvuje právo společníka účastnit se valné hromady v doprovodu svého hosta, neupravuje-li tuto otázku odlišně společenská smlouva společnosti. Ta může přítomnost společníkem určené osoby vyloučit nebo určitým způsobem modifikovat.
Pro úplnost je vhodné doplnit, že toto ustanovení se podle přechodných ustanovení na kapitálové společnosti vzniklé před účinností novely (tj. před 1. 1. 2021) uplatní až od 1. 1. 2023, pokud společenská smlouva společnosti neupravuje přítomnost jiných osob než společníků na zasedání valné hromady.
Host bude muset doložit, že je vázán alespoň ke stejné mlčenlivosti jako společník. Společník tedy bude muset hosta smluvně zavázat k mlčenlivosti a ten to musí společnosti dále doložit. To se ovšem neuplatní například u advokáta jako společníkova hosta, který má povinnost mlčenlivosti ze zákona.
Nově nebude muset protestující společník žádat na valné hromadě o promítnutí obsahu protestu do zápisu z jednání valné hromady, zohlednění protestu v zápisu z jednání valné hromady totiž je obligatorní náležitostí zápisu.
Tato změna úzce souvisí s tím, že společník je oprávněn dovolávat se neplatnosti usnesení valné hromady, pouze pokud podal odůvodněný protest. Funkce protestu je vnímána jako preventivní, přesto je právo společníka (přítomného na valné hromadě) domáhat se neplatnosti usnesení valné hromady poněkud omezeno, když lze platnost napadat pouze z důvodů vymezených v protestu. Pro praxi bude podstatné zajistit důkaz o tom, že protest byl podán, nebude-li uveden jeho obsah v zápise z jednání valné hromady.
Zůstaneme-li ještě u protestu společníka, je důležité uvést, že novela staví na jisto otázku odůvodnění protestu. Protest bude muset být odůvodněný. To znamená, že bude muset obsahovat údaje o tom, v čem protestující společník spatřuje vadu konkrétního usnesení, případně proces svolání či zasedání valné hromady. Novela pamatuje i na situace, kdy protest nemohl být z objektivních příčin podán. V takovém případě se požadavek na podání odůvodněného protestu neaplikuje. Nutnost podání protestu pro případné dovolání se neplatnosti usnesení valné hromady může být společenskou smlouvou společnosti dokonce vyloučeno.
Novela dále výslovně zavádí druh podílu, se kterým není spojeno hlasovací právo. S podílem dále nemusí být spojeno ani právo na zisk, nebo právo na likvidačním zůstatku. Minimálním požadavkem zákonodárce zůstane, že právě jedno z výše uvedených práv s podílem musí být spojeno, a to v plném rozsahu.
Ve společnosti bude nutno ze snadno představitelných důvodů ponechat alespoň jeden podíl, se kterým je spojeno hlasovací právo. Nicméně o některých záležitostech nebo v některých situacích budou hlasovat i společníci, kteří mají podíl bez hlasovacího práva (např. v případě sistace hlasovacího práva všech společníků, s jejichž podíly jsou hlasovací práva spojena).
Společenská smlouva společnosti může dále určit, že s podílem je spojeno právo jmenovat jednoho nebo více jednatelů a odvolat jej. Jedná se o zvláštní druh podílu, se kterým je spojeno tzv. vysílací právo.
Novela významně rozšiřuje možnost tzv. sistace hlasovacích práv společníků, tj. případy, kdy společník nevykonává hlasovací právo. Nově lze kromě dosud platných důvodů pro sistaci určit ve společenské smlouvě společnosti jiný důležitý důvod. Tato změna reaguje na v praxi častou situaci společníka, který je ve střetu zájmů. Střet zájmů představuje podle důvodové zprávy bezesporu důležitý důvod pro sistaci hlasovacích práv.
Novela dále přináší změnu týkající se dodatečného hlasování a odstraňuje právní nejistotu, narušující práva společníků spočívající v tom, že při dodatečném hlasování může být za stávající právní úpravy následně usnesení valné hromady nepřijato. Od 1. ledna tak může společník dodatečně pouze projevit souhlas s rozhodnutím valné hromady v případech, kdy je vyžadován souhlas společníka zákonem a nebude moci „zvrátit” usnesení, které již bylo platně přijato.
Novela přináší praktickou novinku pro splacení peněžitého vkladu do 20.000 Kč, a to i jiným způsobem, tj. jinak než splacením na zvláštní účet u banky. Při založení společnosti s ručením omezeným může společník složit svůj vklad až do výše 20.000 Kč např. notáři, jakožto správci vkladu.
Novela má dále za cíl mimo jiné zvýšit ochranu společníků, když zavádí zákonné předkupní právo společníků k vlastnímu podílu společnosti.
S ohledem na shora uvedené, doporučujeme společníkům společností s ručením omezeným, aby se co nejdříve seznámili se zněním novely a zvážili revizi zakladatelské listiny / společenské smlouvy, aby reflektovala novou právní úpravu.
Náš korporátní tým je vždy připraven Vám pomoci se řádně připravit na plánované změny, zastoupit společníky na valné hromadě nebo pomoci již ve fázi zakládání společnosti a nastavování budoucího fungování společnosti.
Radka Rainová
