Autoři: Ondřej Florián, Radek Wejmelka
Jak jsme již předeslali v předchozím vydání našeho Průvodce, jednou ze změn, kterou přináší tzv. velká novela zákona o obchodních korporacích je změna úpravy pravidel pro rozdělování zisku a jiných vlastních zdrojů, v rámci které zákonodárce vyslyšel požadavky právní praxe a do úpravy promítl některé judikaturní závěry.
Podíl na zisku nebo jiných vlastních zdrojích se stanoví na základě účetní závěrky (řádné nebo mimořádné), kterou schvaluje valná hromada společnosti. Ačkoliv tak v minulosti dovodila judikatura, nově zákon výslovně stanovuje, že rozhodnutí o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů může být přijato kdykoliv v průběhu účetního období následujícího po účetním období, za které se účetní závěrka sestavuje. Není tedy nutné, aby o rozdělení zisku a jiných vlastních zdrojů valná hromada rozhodla ve lhůtě pro schválení účetní závěrky (tj. ve lhůtě 6 měsíců po skončení příslušného účetního období, která ale zůstala zachována).
V praxi to znamená, že pokud společnost nechce prozatím rozdělit zisk, může jej ponechat nerozdělený a jakmile v průběhu účetního období nastane příhodná situace, valná hromada může rozhodnout o jeho rozdělení.
Celková částka k rozdělení nesmí ve společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti překročit součet výsledku hospodaření posledního účetního období, výsledku hospodaření minulých let (nerozdělený zisk minulých let nebo neuhrazená ztráta minulých let, jiný výsledek hospodaření) a ostatních disponibilních fondů (fondy, se kterými může společnost nakládat dle svého uvážení) snížený o příděly do rezervních a jiných fondů zřizovaných v souladu se zákonem a společenskou smlouvou (stanovami).
Pokud společnost vykazuje v aktivech náklady na vývoj, musí se částka k rozdělení rovnat alespoň neodepsané části této položky v aktivech společnosti. O částku neodepsaných nákladů na vývoj vykázanou v aktivech společnosti se částka k rozdělení snižuje.
Pokud padlo rozhodnutí v rozporu s těmito pravidly, nemá rozhodnutí právní účinky.
Zisk nebo jiné vlastní zdroje nelze rozdělit, pokud vlastní kapitál vyplývající z poslední účetní závěrky nebo vlastní kapitál po rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů klesne pod úroveň základního kapitálu zvýšeného o fondy, se kterými společnost nemůže podle svého uvážení disponovat. Toto pravidlo se v této formě dříve aplikovalo pouze pro akciové společnosti. Nově se tedy použije i pro společnost s ručením omezeným.
Podíl na zisku nebo na jiných vlastních zdrojích je splatný do 3 měsíců ode dne, kdy bylo přijato rozhodnutí o jejich rozdělení. Na tom se oproti dosavadní úpravě nic nemění. Zákon, případně společenská smlouva či stanovy mohou však určit jinak. Stejně tak může jiný termín splatnosti určit rozhodnutí valné hromady.
Zákon např. stanoví jinak splatnost u veřejných obchodních společností a komplementáře komanditních společností, kde se nepřijímá rozhodnutí o rozdělení zisku, a proto je termín splatnosti 6 měsíců po skončení účetního období.
O vyplacení podílu na zisku nebo jiných vlastních zdrojích rozhoduje statutární orgán, který nesmí podíl na zisku nebo jiných vlastních zdrojích vyplatit, pokud je rozdělení v rozporu se zákonem.
Pokud by si tím společnost způsobila úpadek, nesmí vyplatit podíl na zisku nebo jiných vlastních zdrojích, ani poskytnout zálohu na podíl na zisku. Právo na podíl na zisku, který nebyl z tohoto důvodu vyplacen do konce běžného (probíhajícího) účetního období, zaniká, a musí se zaúčtovat na účet nerozděleného zisku minulých let. Tedy v případě potenciálního úpadku společnosti v důsledku rozdělení zisku a jiných vlastních zdrojů, je pozastavena jejich splatnost. Pokud ani do konce běžného (probíhajícího) účetního období není situace překlenuta, nastupuje ze zákona zánik práva na podíl na zisku nebo jiných vlastních zdrojích a jejich převedení na účet nerozděleného zisku minulých let. Toto pravidlo neplatí pro veřejné obchodní společnosti a komplementáře v komanditní společnosti.
Na základě mezitímní účetní závěrky může statutární orgán rozhodnout o vyplacení zálohy na podíl na zisku. Jedná se tedy o poskytnutí části podílu na zisku v průběhu běžného (probíhajícího) účetního období před tím, než dojde k jeho finálnímu rozdělení na základě řádné (nebo mimořádné) účetní závěrky.
Výše zálohy na podíl na zisku nesmí překročit součet výsledku hospodaření běžného (probíhajícího) účetního období, výsledku hospodaření minulých let a ostatních disponibilních fondů tvořených ze zisku (fondy, se kterými může společnost nakládat dle svého uvážení), snížený o příděly do rezervních a jiných fondů zřizovaných ze zákona a na základě společenské smlouvy (stanov).
Pokud dojde ke schválení rozdělení podílu na zisku tak, že částka k rozdělení zahrnuje i vyplacenou zálohu, není zapotřebí ji vracet a záloha se započte na rozdělený zisk. Pokud však nedojde k rozdělení zisku, musí být záloha vrácena do 3 měsíců ode dne, kdy byla nebo měla být řádná (nebo mimořádná) účetní závěrka schválená.
Tato ustanovení se poprvé aplikují na zálohy na podíl na zisku nebo jiných vlastních zdrojích vyplácené v průběhu účetního období roku 2021, resp. v účetním období zahájeném po účinnosti novely (v případě tzv. hospodářských roků).
Obecně lze říci, že ano, ale pouze pokud se jedná o obvyklé příležitostné dary, přiměřené darování na veřejně prospěšné účely, případně plnění, které vyhovuje mravnímu závazku a ohledům slušnosti a dále pokud se jedná o výhody poskytované na základě zákona.
Nezapomeňte tedy sledovat našeho Průvodce korporátním světem po novele, kde Vás postupně seznámíme s dalšími jednotlivými změnami a novými instituty nastíněnými v předchozím příspěvku.
Náš korporátní tým je vždy připraven Vám pomoci se řádně připravit na plánované změny.
Radka Rainová
