Zdroj: Právní rádce (únor)

Autoři: Adéla Havlová, Josef Adam

Podle téměř tří čtvrtin tuzemských firem je korupce v Česku rozsáhlý problém. Třetina společností ji pak považuje za komplikaci v podnikání. Vyplývá to z dva roky starého průzkumu Evropské komise. Pokud korupční případ zasáhne firmu, může přitom zásadně poškodit všechny zúčastněné subjekty. Pro mnoho podniků se tak dodržování pravidel a protikorupční politika stávají stále důležitějšími principy jejich fungování.

Implementace protikorupčních programů není v Česku povinná. Nicméně jejich začlenění do firemní kultury se v řadě zemí stává čím dál běžnějším.

Protikorupční politika se zabývá korupčním či podvodným jednáním z širšího pohledu než trestněprávní předpisy. Zajímá se o to, jak korupční jednání ohrožuje společensky sdílené hodnoty, zda hrozí jeho opakování, jak mu předcházet přiměřenými opatřeními a jak nejlépe případné incidenty řešit.

Pojem úplatku v protikorupční politice jde tak nad rámec trestněprávního vymezení. V této souvislosti se pod tímto termínem rozumí „nabízení, slibování, dávání, přijímání nebo sjednávání neoprávněné výhody (finanční i nefinanční, ať již přímo nebo nepřímo, nebo bez ohledu na to, zda je výsledkem porušení práva), která představuje pobídku nebo odměnu pro osobu za to, že v souvislosti se svým zaměstnáním nebo výkonem své funkce jedná nebo se zdrží určitého jednání v rozporu se svými povinnostmi“. 1

Prokázání veškerého úsilí

V boji proti korupčnímu jednání pak pomáhají takzvané protikorupční programy. Implementovat je v rámci firem ovšem není v Česku povinné. Pokud se společnost rozhodne, že protikorupční program mít nebude, není s tím podle českého práva spojena sankce v podobě správního deliktu ani trestného činu. Nicméně implementace se stává v řadě zemí čím dál běžnější.

Motivací může být záměr vedení chránit hodnoty společnosti a předcházet reputačním a škodním rizikům, ctít přání akcionářů v koncernu či podmínky hlavních zákazníků společnosti. Zajímavý je přístup na Slovensku, kde je zavedení certifikovaného systému protikorupčního managementu (viz dále níže k ISO 37001) podmínkou udělení oprávnění k výkonu technických kontrol.

Na druhou stranu se v českém zákoně o trestní odpovědnosti právnických osob ani výslovně neuvádí, že přijetím protikorupčního programu se příslušná právnická osoba zbavuje své trestní odpovědnosti. Podle citovaného zákona se totiž ke zproštění trestní odpovědnosti právnické osoby vyžaduje „prokázání veškerého úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu svými zaměstnanci a členy orgánů zabránila“.

Protikorupční program pak tedy může sloužit jako jeden z dokladů, že právnická osoba veškeré úsilí v tomto ohledu vynaložila. Co všechno by pak mělo toto úsilí zahrnovat, napovídá metodika Nejvyššího státního zastupitelství k zákonu o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim vydaná loni na podzim. Podle ní totiž nestačí pouhé formální přijetí určitých opatření, ale následně je třeba je i materiálně naplňovat, to jest implementovat do praxe, kontrolovat, vynucovat, hodnotit a aktualizovat. 2

Smyslem je předcházet rizikům a tím zamezit spáchání trestného činu, resp. vyloučit nástup trestní odpovědnosti. 3

Péče řádného hospodáře

Protikorupční program je vždy součástí širšího systému corporate governance příslušné právnické osoby, naplňuje tak obecnou povinnost péče řádného hospodáře. Jinými slovy, této povinnosti se statutární orgán nemůže zbavit a z metodiky Nejvyššího státního zastupitelství je navíc patrné, že nároky na členy statutárních orgánů a výkon péče řádného hospodáře v tomto ohledu podstatně vzrostly. Z metodiky plyne, že řízení rizik spojených s korupcí by mělo být soustavné a mělo by utvářet ucelený systém, který dokáže průběžně a periodicky vyhodnocovat rizika, nedostatky a účinky stávajících opatření.

Zavádění protikorupčních opatření by měla vždy předcházet analýza, která vyhodnotí a identifikuje stávající rizika. Správně nastavený protikorupční systém by měl navíc také umět reagovat na další hrozby a umožňovat přijetí nových potřebných opatření. V neposlední řadě je třeba si uvědomit, že žádný protikorupční systém nebude fungovat, pokud ho nebudou zaměstnanci znát a dodržovat.

V menších firmách je obvyklé, že určitou roli v preventivním programu může vykonávat zaměstnanec v rámci svých běžných pracovních úkolů, protože se zpravidla nejedná o každodenní agendu. Například právník může být compliance officerem. Na rozsáhlejší úkoly, jako pravidelný audit a zhodnocení rizik, naopak doporučujeme najmout si odborníka s patřičnou kvalifikací, podobně jako je tomu u agendy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Důležité ale je nevyhýbat se ani kontrolním mechanismům. Jedním z nich je možnost anonymně oznamovat jednání, která jsou v rozporu se schváleným protikorupčním programem. Tato řešení nemusí být nákladná a mohou být založena na jednoduchých softwarových řešeních. Cílem je zejména zabezpečit, že jednání v rozporu s protikorupčním programem se nebude ignorovat, a systém se tak nestane nefunkčním.

Protikorupční opatření podle normy

Určitým vodítkem, jak správně implementovat ve firmě preventivní protikorupční systém, může být certifikace podle ČSN ISO 37001:2016 – Systémy protikorupčního managementu, která obsahuje podrobné provedení všech procesů včetně návodu.

Norma zahrnuje množství kontrolních mechanismů a pojistek, je ale zároveň flexibilní a dá se aplikovat jak na společnosti v soukromém sektoru, tak na neziskové či vládní organizace. A to bez ohledu na to, jak jsou velké, nebo v kterém působí oboru.

Norma vyžaduje nejen zavedení organizační politiky zakazující korupční jednání, systém by měl ale také jasně definovat závazky a odpovědnosti ze strany vrcholového managementu a stanovit jasná pravidla pro personál a obchodní partnery. Měl by jmenovat osoby zodpovědné za jeho dodržování a jasně popsat, jak bude probíhat kontrola personálu a jeho školení. Nastavit má také pravidla pro finanční kontroly a pravidelné vyhodnocování rizik, monitoring či audity. Součástí by mělo být i due diligence projektů a obchodních partnerů.

Byť je implementace systému podle zmiňované normy finančně i časově poměrně náročná, již nyní si v souvislosti se společenským tlakem na boj proti korupci mnohé firmy uvědomují její význam. Vůbec první firmou, která v Česku úspěšně získala certifikát podle této normy, byly Pražské vodovody a kanalizace. Další městské firmy by podle záměru zástupců hlavního města Prahy měly následovat.

Protikorupční politika není tedy novým tématem, ale zaznamenává soustavný vývoj. Poslední aktivita Nejvyššího státního zastupitelství ukazuje, že nároky na statutární orgány právnických osob a předcházení rizik spojených s případnými nežádoucími projevy korupce, porušováním hospodářské soutěže a pravidel řádné správy se budou zvyšovat. Rovněž se projevuje rostoucí společenský tlak a nižší tolerance k excesům právnických osob spojených s úplatkářstvím, podplácením, ale i jinými formami korupce a podvodného jednání.

Ohrožení reputace právnické osoby představuje totiž významné riziko. Navíc možné sankce ukládané podle zákona o trestní odpovědnosti právnických osob mohou vést až ke zrušení takové právnické osoby nebo k podstatnému omezení jejího podnikání. Těmto rizikům lze tedy čelit soustavnou prací a implementací přiměřených systémů prevence a jejich materiálním naplňováním.

1 Definice převzata z České technické normy, ČSN ISO 37001, Systémy protikorupčního managementu – Požadavky s návodem pro použití, str. 2.
2 Metodika Nejvyššího státního zastupitelství k aplikaci § 8 odst. 5 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim ze dne 9. 11. 2020, 3. vydání, str. 19.
3 Tamtéž, str. 11.