Autoři: Petr Sprinz, Jiří Rahm, Petr Chytil

Poslanecká sněmovna schválila hojně diskutovanou novelu insolvenčního zákona, která zásadním způsobem mění koncept oddlužení. Novela má zejména zpřístupnit oddlužení širšímu okruhu dlužníků, a pomoci tak vyřešit problém vysokého počtu osob v mnohačetné exekuci. Cenou za to je nicméně nemalý zásah do práv věřitelů. Níže přinášíme přehled vybraných změn, přičemž celá řada z nich byla do návrhu novely přidána až v průběhu legislativního procesu.

Nová pásma splnění oddlužení

Stávající podmínky oddlužení předpokládají zásadně úhradu nejméně 30 % dluhů přihlášených nezajištěných věřitelů. Novela oproti tomu nicméně zavádí možnost i tzv. nulového uspokojení nezajištěných věřitelů, a to v případě, kdy dlužník prokáže, že vynaložil veškeré úsilí k uspokojení jejich přihlášených pohledávek. Dlužník bude muset nově doložit, že bude v průběhu oddlužení schopen věřitelům uhradit alespoň stejnou částku, jakou má získat na odměně insolvenční správce (nejčastěji 1 089 Kč). Nabízelo by se, aby insolvenční soudy přistupovaly k hodnocení úsilí dlužníků relativně přísně, aby vykompenzovaly značný benefit spočívající v možnosti takřka nulového uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů. U značně přetížených soudů lze však očekávat spíše pasivní roli a pouze formální posuzování úsilí dlužníka.

Návrh původně předpokládal omezení v podobě stanovení maximální výše dluhu pro umožnění nulového oddlužení ve výši tisícinásobku existenčního minima (2 200 000 Kč). Tento limit však byl nakonec v průběhu legislativního procesu vypuštěn.

Novela také zavádí nové pásmo oddlužení, v rámci kterého bude možné splnit oddlužení již po 3 letech při uspokojení 60 % přihlášených pohledávek nezajištěných věřitelů. Dlužníci, kteří by po 5 letech byli jinak schopni uhradit větší část svých nezajištěných dluhů, tak mohou inklinovat k tomu, aby jejich oddlužení bylo ukončeno již po 3 letech splněním jejich výše prostřednictvím účelově poskytnutých zápůjček. Pro osoby zvlášť zranitelné (starobní důchodci, ZTP) bude po přijetí novely zkrácena obecná doba trvání oddlužení z 5 let na 3 roky.

Oddlužení vždy se zpeněžením dlužníkova majetku, který však bude více chráněn

Dnešní právní úprava umožňuje provést oddlužení buď plněním splátkového kalendáře, nebo zpeněžením majetkové podstaty. Se souhlasem dlužníka a na návrh insolvenčního správce je možné tyto způsoby kombinovat. Novela oproti tomu počítá s tím, že oddlužení bude možné provést pouze zpeněžením majetkové podstaty nebo plněním splátkového kalendáře se současným zpeněžením majetkové podstaty.

V případě oddlužení se zpeněžením majetkové podstaty bude zavedena ochrana dlužníkova obydlí. Dle přijaté koncepce by měla být dlužníkova nemovitost zpeněžena pouze v případech, kdy její hodnota bude přesahovat určitý násobek hodnoty stanovený prováděcím předpisem. Uvedená ochrana se nicméně bude týkat pouze nemovitostí bez zástavního práva, tj. těch, z jejichž výtěžku by byli uspokojeni pouze nezajištění věřitelé.

Částečná podřízenost příslušenství pohledávek

Další změnou je omezení uspokojení příslušenství pohledávek. Příslušenství pohledávky (úroky, úroky z prodlení, poplatky z prodlení a některé typy smluvních pokut), které v souhrnu převýší výši jistiny přihlášené pohledávky, již v zásadě nebude uspokojováno. Tato část příslušenství bude totiž uspokojována v režimu tzv. podřízených pohledávek, které v naprosté většině případů nejsou uspokojovány vůbec.

Další změny

Mezi některé další změny patří například prodloužení lhůty k přihlašování pohledávek v oddlužení, která bude prodloužena ze současných 30 dnů na 2 měsíce. Lhůta k přihlašování pohledávek tak bude u všech způsobů řešení úpadku stejná. Dále bude zjednodušen sepis insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení a doručování v oddlužení.

Závěr

Oddlužovací novela přináší řadu změn, které zřejmě naruší vyvážení práv a povinností ve prospěch dlužníků. Věřitelé budou muset být pro ochranu svých práv mnohem aktivnější a obezřetnější. Novela musí být ještě schválena Senátem a podepsána prezidentem České republiky. Pokud se tak stane, lze její účinnost očekávat zhruba v polovině roku 2019.