Autor: Adéla Havlová
Zdroj: Právní rádce
Zákon o zadávání veřejných zakázek (č. 134/2016 Sb., dále jen „ZZVZ“), který nabyl účinnosti 1. 10. 2016, přinesl kromě jiného i změnu v oblasti ochrany informací, které dodavatel poskytuje zadavateli se svou nabídkou na veřejnou zakázku. Ochrana těchto informací je upravena v § 218 tohoto nového zákona.
Dosavadní zákon o veřejných zakázkách (č. 137/2006 Sb., dále jen „ZVZ“) obsahoval jen kusou úpravu ochrany informací poskytovaných v rámci zadávacího řízení dodavatelem zadavateli. Obdobně jako podle nového ZZVZ (§218 odst. 3 ZZVZ) i dosud platilo (§ 83 ZVZ), že zadavatel není v oznámení o výsledku zadávacího řízení povinen uveřejnit informace, pokud by tím měl být porušen zvláštní právní předpis (např. zákon o utajovaných informacích) nebo by to bylo v rozporu s veřejným zájmem či by hrozilo porušení obchodního tajemství nebo ovlivnění hospodářské soutěže.
Obdobně ZVZ stanovil v § 147a odst. 2, že se neuveřejní informace, u kterých to vyžaduje ochrana informací a údajů podle zvláštních právních předpisů, navzdory obecné povinnosti veřejných zadavatelů uveřejňovat po ukončení zadávacího řízení na svém profilu smlouvu, skutečně uhrazenou cenu a seznam subdodavatelů. Kusá úprava ZVZ pak byla v posledních letech výrazně dotvářena judikaturou českých soudů.
Jedním z nejzásadnějších byl rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem z 25. 4. 2012 sp. zn. 15 Ca 89/2009-55, zveřejněný i ve sbírce Nejvyššího správního soudu („NSS“) pod č. 2694/2012 Sb. NSS.
Krajský soud se v něm vyjadřoval k otázce poskytování informací z „vítězné“ nabídky, která byla předložena ve veřejné soutěži na zakázku malého rozsahu. Soud zde dospěl k závěru, že u takové nabídky se v důsledku zásady transparentnosti dle ZVZ stávají veřejně dostupným zdrojem informací všechny informace obsažené v nabídce, vyjma dílčích informací podléhajících utajení podle ustanovení zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „InfZ“), např. obchodního tajemství.
Soud tak rozhodl, že mají být žalobkyni z vítězné nabídky poskytnuty veškeré informace a že nesouhlas se zveřejněním zpracované nabídky vyslovený podle § 11 odst. 2 písm. a) InfZ nemá relevanci, a to právě s ohledem na zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 ZVZ. Stejný závěr následně aplikoval i přímo Nejvyšší správní soud na situaci, kdy žalobkyně požadovala informace ze všech nabídek, tudíž i těch „nevítězných“. Podle rozsudku z 14. 8. 2014 sp. zn. 10 As 59/2014 se podáním nabídky ve veřejné soutěži dodavatel podřizuje nejen požadavkům stanoveným zadavatelem, ale také požadavkům, které na veřejné výběrové řízení klade právní řád, zejména pak požadavku na transparentnost dle § 6 odst. 1 ZVZ (viz bod 49 rozsudku): „Není proto rozhodné, zda účastníci výběrového řízení vyjádřili formalizovaným aktem souhlas s poskytnutím požadovaných informací (žadateli o informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím]; již samotnou účastí v daném výběrovém řízení je totiž takový souhlas obsažen,“ uzavřel NSS (bod 50 rozsudku).
Obecně se tak dovozovalo, že podáním nabídky do veřejné soutěže či zadávacího řízení dával dodavatel konkludentně souhlas se zveřejněním informací obsažených v jeho nabídce a takto poskytnuté informace byly v zásadě veřejné.
Povinný subjekt je byl povinen žadateli o informace poskytnout, ledaže by byly chráněny podle některého z ustanovení InfZ. Takto chráněnými jsou např. zákonem definované obchodní tajemství (§ 9 InfZ ve spojení s § 504 občanského zákoníku), práva duševního vlastnictví (§ 2 odst. 3 a § 11 odst. 2 písm. c) InfZ) nebo utajované informace (§ 7 InfZ).
Nový ZZVZ účinný od 1. 10. 2016 však přichází s úpravou, která se výrazně odklání od dosavadních rozhodnutí správních soudů, a to úpravou ochrany informací v § 218. Toto ustanovení zavádí do oblasti veřejných zakázek pojem důvěrné informace (§ 218 odst. 1). Za důvěrné se považují ty údaje nebo sdělení, které dodavatel poskytl zadavateli v zadávacím řízení a jako důvěrné je označil. Podle důvodové zprávy je důvěrný údaj nebo sdělení takto definován v návaznosti na § 1730 občanského zákoníku.
Podle tohoto ustanovení mají strany, které jednají o smlouvě, dbát o to, aby důvěrné údaje nebo sdělení, které získaly od druhé strany, nebyly zneužity nebo prozrazeny bez zákonného důvodu. Nový zákon se tak zřejmě snaží přiblížit postup v rámci zadávacího řízení obecné úpravě uzavírání smluv podle občanského zákoníku.1 Jen pro úplnost lze dodat, že pojem důvěrné informace nemá jakoukoliv souvislost s pojmem utajované informace podle zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti (č. 412/2005 Sb.). Ustanovení § 218 dále obsahuje zvláštní úpravu vůči zákonu o svobodném přístupu k informacím (viz § 218 odst. 2), podle které se od 1. 10. 2016 řídí zadavatelé spadající pod InfZ:
Jednak ZZVZ stanoví, že do ukončení zadávacího řízení neposkytne zadavatel informace, které se týkají obsahu nabídek a osob, které se podílejí na průběhu zadávacího řízení (odst. 2 písm. a). Z toho vyplývá, že po ukončení zadávacího řízení zadavatel coby povinný subjekt tyto informace poskytnout může; nebrání-li tomu jiný důvod, potom je na žádost dle InfZ poskytnout musí. ZZVZ nicméně zavádí koncepci, že informace ze zadávacího řízení se poskytují zásadně až po jeho ukončení – pokud se týkají obsahu nabídek či podílejících se osob. Dá se očekávat, že v praxi budou vznikat otázky zejména tam, kde se budou žádosti dle InfZ týkat jiných nebo mírně odlišných informací, např. počtu nabídek, okruhu známých dodavatelů, průběhu či aktuálního stavu zadávacího řízení apod.
Kromě časového omezení dále platí, že povinný subjekt neposkytne již výše definované důvěrné informace. To ale neplatí v případě, že se jedná o informace, které sice dodavatel za důvěrné označil, ale které má zadavatel jinak povinnost uvést
1) ve zprávě o hodnocení (viz § 119 odst. 2),
2) v oznámení o výběru dodavatele (viz § 50),
3) ve výsledku posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele (viz § 123) nebo
4) v písemné zprávě zadavatele (viz § 217).
Pokud se tedy nejedná o informace, které byly nebo mají být uvedeny v některém z výše uvedených povinných dokumentů zadávacího řízení, potom zadavatel takové informace, označené jako důvěrné, nemůže poskytnout vůbec, a to ani po skončení zadávacího řízení.
S ohledem na formulaci ustanovení § 218 odst. 2 se ani neponechává na úvaze zadavatele, zda informace za daných podmínek poskytne či nikoliv, neboť ZZVZ výslovně stanoví, že zadavatel tyto informace jednoduše „neposkytne“.
Zajímavé je, že tato úprava ochrany informací v § 218 ZZVZ je zařazena v ZZVZ v části desáté nazvané „Společná ustanovení“ a použije se na veškerá zadávání veřejných zakázek, bez ohledu na finanční limity či na to, zda při jejich zadávání zadavatel postupuje v zadávacím řízení dle zákona.
Ačkoli ZZVZ neupravuje žádné zvláštní přechodné ustanovení, fakticky budou podle našeho názoru zadavatelé povinni postupovat dle ZZVZ od 1. 10. 2016 ve vztahu ke všem žádostem dle InfZ, tedy i těm žádostem, které budou směřovat vůči nabídkám či informacím předloženým v zadávacích řízeních zahájených před účinností ZZVZ, dle dosavadní právní úpravy (ZVZ).
Podle důvodové zprávy je smyslem ustanovení § 218 o ochraně informací „zabránit cílenému nahlížení dodavatelů do konkurenčních nabídek, které je v praxi hojně využíváno v případě, že dojde ke zrušení zadávacího řízení, kdy právě tímto způsobem dodavatelé získávali informace o své konkurenci“. Současně se ale v důsledku výše uvedených výjimek uvedený zákaz nevztahuje na informace, které je zadavatel „povinen podle zákona ,zpracovat‘ a uvést v dokumentech podle zákona. Nemůže být tedy z tohoto důvodu odmítáno poskytování informací, které měly vliv na výběr dodavatele.“
Uvedená úprava reaguje kromě judikatury českých správních soudů i na evropskou legislativu, konkrétně na čl. 21 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU.
Podle tohoto ustanovení směrnice veřejný zadavatel neuveřejňuje informace, jež mu byly sděleny hospodářskými subjekty a jimi označeny za důvěrné, zahrnující mimo jiné technická nebo obchodní tajemství a důvěrné aspekty nabídek. V návaznosti na to zpřísňuje ZZVZ i ochranu dodavatelem předávaných informací, označených dodavatelem za důvěrné, i v případě, že je vedeno jednací řízení s uveřejněním (viz v § 61 odst. 9), soutěžní dialog (viz § 69 odst. 3) nebo řízení o inovačním partnerství (§ 72 odst. 5). Takové informace zadavatel nemůže poskytnout ostatním účastníkům zadávacího řízení bez písemného souhlasu dodavatele. Souhlas ovšem nemůže být udělen generálně; zákon totiž vyžaduje, aby dodavatel dal písemný souhlas ve vztahu ke konkrétní informaci.
Nadále samozřejmě platí, že zadavatel poskytuje informace účastníkům zadávacího řízení nediskriminačním způsobem.
Co se týče získávání informací během zadávacího řízení, původní zákon o veřejných zakázkách ZVZ počítal s právem nahlížet do protokolu o otevírání obálek (§ 73 ZVZ), do protokolu o posouzení kvalifikace (§ 59 ZVZ), do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek (§ 80 ZVZ), a právem pořizovat si z nich výpisy nebo opisy.
Nový zákon o zadávání veřejných zakázek podobné právo zná pouze u zprávy o hodnocení nabídek v rámci zjednodušeného podlimitního řízení (§ 53 ZZVZ); u ostatních druhů řízení již právo na nahlížení zákonem upraveno není. Zadavatel zprávu o hodnocení nabídek posílá všem účastníkům zadávacího řízení jako součást oznámení o výběru dodavatele (§ 123 ZZVZ), nahlížení tak pozbylo opodstatnění. Dodavatelé si zároveň budou muset zvyknout i na to, že nový zákon nezachovává ani právo nahlížet do protokolu o otevírání obálek s nabídkami; dodavateli tak zatím zbývá právo účastnit se otevírání nabídek podaných v listinné podobě (viz § 110 ZZVZ). Kontrola neporušených obálek „veřejností“ však s povinnou elektronizací zadávání veřejných zakázek, která má být zavedena od října 2018, zanikne zcela a má být zajišťována automaticky samotným elektronickým nástrojem.
S ohledem na změny, které přináší nový zákon o zadávání veřejných zakázek v oblasti poskytování informací, je zřejmé, že hlavním cílem ZZVZ bylo snížit administrativní zátěž spojenou s poskytováním informací v průběhu zadávacího řízení a zvýšit ochranu informací poskytovaných dodavatelem. Nově se ochrana vztahuje i na informace, které dodavatel označí za důvěrné, i když nemají intenzitu obchodního tajemství. Veřejná kontrola zadávacího řízení se tak přesouvá zejména do doby po ukončení zadávacího řízení a soustředí se na stěžejní informace, které bude zadavatel tak či tak povinen zveřejňovat v rámci jiných povinných dokumentů dle ZZVZ.
1) HERMAN, P. – FIDLER, V. a kol. Komentář k zákonu o zadávání veřejných zakázek. Plzeň 2016, str. 480.
Radka Rainová
