Zdroj: Hospodářské noviny

Autorky: Kateřina Staňková, Barbora Sahánková

Nejvyšší správní soud nedávno výrazně změnil přístup správních soudů k zahájení řízení z moci úřední, tedy bez žádosti. Jde o případy, kdy je úřad nečinný a tato nečinnost zasahuje do práv osoby, která se zahájení řízení domáhá. Podle soudu se proti tomu tato osoba může bránit žalobou. Jedná se o přelomové rozhodnutí, které absolutně mění dosavadní pohled na důsledky plynoucí z nezahájení řízení z moci úřední.

Pokud soud žalobě vyhoví a určí, že je nezahájení řízení nezákonným zásahem, může například stavebnímu úřadu přikázat zahájit řízení o odstranění stavby (případně jiné řízení).

Správní řízení je možné zahájit buď na žádost, nebo ex offo, tedy z moci úřední. Řízení zahajované na žádost je zahájeno dnem, kdy žádost nebo jiný návrh došly věcně a místně příslušnému úřadu. Ten se tak musí žádostí (návrhem) zabývat a řízení zahájit. Na zahájení řízení ex offo naopak není právní nárok, je zcela nezávislé na vůli účastníků řízení, a v některých případech je zahajováno dokonce i proti jejich vůli. Správní orgány totiž takovým řízením mnohdy naplňují požadavek ochrany veřejného zájmu. Řízení z moci úřední tak často navazují na provedené kontrolní řízení nebo na došlý podnět od třetí osoby.

Zatímco o žádosti je správní orgán povinen vést řízení a vydat rozhodnutí, v případě nezahájení řízení ex offo podatele podnětu jen informuje, že k tomu neshledal důvod. Tento dlouhodobý ustálený právní názor teď Nejvyšší správní soud prolomil. V aktuální kauze totiž shledal, že v některých případech může dosavadní judikatura narážet na ústavní právo na přístup k soudní ochraně.

U protizákonně umístěných staveb bez povolení nebo v rozporu s ním může nečinnost příslušného úřadu přímo zasahovat do veřejného subjektivního práva. V takovém případě totiž nejde jen o porušení zákonnosti ze strany správního orgánu, ale jde o přímý dopad do práv vlastníka pozemku, na kterém sporná stavba stojí, eventuálně o přímý zásah do práva vlastníka sousedního pozemku. Pokud by nebylo možné se proti nečinnosti stavebního úřadu bránit, byl by protiústavně znemožněn přístup k soudnímu přezkumu.

Jestliže je správní orgán nečinný, musí být pro nápravu výše uvedenou cestou splněno hned několik podmínek současně. Subjekt, který se takového zásahu dovolává, musí být skutečně osobou, jejíž veřejné hmotné právo nebylo ochráněno v důsledku nečinnosti úřadu, který řízení ex offo v rozporu se zákonem nezahájil.

Dále nesmí existovat jiné správní řízení nebo okamžik, kdy dotčená osoba mohla nebo bude moci chránit své právo jinak. Pokud by nevyužila opravné prostředky k ochraně svého práva, i když tak učinit mohla, nebude oprávněna žalobu uplatnit. Současně musí soud důkladně zvážit, jestli žalobce podáním žaloby pouze nezneužívá právo.

Shrneme-li vše výše uvedené, pak pro to, aby byla zásahová žaloba přípustná, je nezbytné, aby budoucí žalobce nejprve uplatnil podnět k zahájení řízení, ve kterém výslovně uvede, že se správní orgán dopouští nezákonné nečinnosti a zároveň že se cítí být zkrácen na svých právech. A zejména je nutné, aby zásah do veřejného subjektivního práva žalobce byl přímým důsledkem nečinnosti správního orgánu.