Autor: Adéla Havlová

Podpora „místních aspektů“ rezonuje napříč volebními kampaněmi, a zněla i v těch letošních. Logicky se pak prolíná i do programových prohlášení. Snaha sledovat a podpořit pozitivní efekty v místě, kde žijeme a podnikáme, je přirozená. Čím dál víc rezonuje důraz na společenskou odpovědnost (CSR) u firem i jednotlivců. Ať již jde o podporu znevýhodněných osob, dobré pracovní podmínky, redukci odpadu a recyklaci, čistotu ovzduší, omezení hluku, rozvoj zeleně, čerstvé zdravé potraviny apod. Doba pandemie přinesla další otázky, jako je výrobní a potravinová „soběstačnost“ (ať již pod ní rozumíme cokoliv), dostupnost a kapacita dodávek a pracovních sil při omezení přeshraničního pohybu, a vzrůstá i obava z nezaměstnanosti.

Kdykoliv se podpora „místních aspektů“ dává do souvislosti s veřejnými investicemi, každý specialista veřejných zakázek zbystří. Zákon o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) vychází z evropských směrnic a tím i myšlenky jednotného evropského trhu, včetně zákazu diskriminace „přespolních dodavatelů“. Zároveň je dle nich zcela legitimní, pokud zadavatel sleduje i sociální a environmentální dopady, a nikoliv (jen) dosažení nejnižší nabídkové ceny.

A to je to, oč běží. Podpora lokálních aspektů je zaměřena na dopady, které se týkají komunity a životního prostředí v místě.  Je jasné, že nastavení podmínek bude vždy o pečlivém balancování tak, aby podmínky byly splnitelné i pro „přespolní“ a nevytvářely bezdůvodné nezákonné překážky. A samozřejmě jednodušší bude mít zadavatel postup u zakázek malého rozsahu, kde je vázán „pouze“ interními předpisy a povinností řádné péče.  Nicméně i v rámci ZZVZ má a musí mít zadavatel prostor uplatnit opatření, která jsou odůvodněná a přiměřená. Jak je vidět i v zahraničí, důležité přitom je, aby opatření v principu akceptovali i dodavatelé a kontrolní orgány. K správnému a účelnému nastavení opatření je potřeba diskuse – ta již několik let skrze aktivity MPSV běží a díky patří všem, kteří se do ní konstruktivně zapojují.

Opatření zadavatelů zároveň nemají být nahodilá. Podstatná je koncepce a upřímná vize zadavatele získat maximální a dlouhodobou hodnotu za investované veřejné prostředky. Účelem je tak širší pohled na „ekonomickou výhodnost“ nabídek a tento účel veřejným investicím naprosto patří.

Veřejné zakázky jsou schopné hrát na trhu podstatnou roli a udávat směr a takt. Veřejní zadavatelé si mohou být své role ve společnosti vědomi stejně dobře, jako soukromé společnosti, které CSR uplatňují s čím dál větší samozřejmostí a razancí, ač (nebo právě proto že) se jedná o podnikatele v tržním prostředí pod drobnohledem svých „spotřebitelů“ a klientů. 

Zde nejde o stavění hladových zdí, které by byly samoúčelné, ale o zúročení potenciálu, které veřejné zakázky přirozeně mají. Tak jako před 20 lety začínalo třídění odpadů a dnes je odpad zdrojem. Tak jako před pár lety vrcholil tlak na nejnižší cenu způsobem, který v řadě případů vedl ke ztrátě kvality, k nedodržení smlouvy nebo ztrátě stability dodavatele – a dnes se důraz na kvalitu a podporu invencí prolíná i veřejnými zakázkami. Bylo by zpátečnické opomíjet potenciál, který každá investice má pro komunitu a na životní prostředí, celkově i v určité lokalitě.