Autoři: Ondřej Florián, Pavlína Petráčková, Eliška Dittrichová
Dnešního dne nabyla účinnosti novela zákona č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními spojenými s výskytem koronaviru SARS CoV-2 („zákon“), která rozšiřuje okruh osob, které mohou žádat stát o kompenzaci, a to o některé ze společníků společností s ručením omezeným.
Dosavadní právní úprava totiž umožňovala žádat stát o pomoc pouze osobám samostatně výdělečně činným („OSVČ“), avšak nedopadala na malé podnikatele poškozené koronavirem, kteří si k výkonu své výdělečné činnosti zvolili formu společností s ručením omezeným („společnost“), ačkoliv se jejich činnost v praxi často materiálně příliš neodlišuje od samostatné výdělečné činnosti a zároveň pro ně může být (stejně jako u OSVČ) často také jediným zdrojem příjmu.
Novela zákona tak rozšířila okruh subjektů kompenzačního bonusu („bonus“) o vybrané společníky společností, kteří v důsledku krizových opatření přišli o svou ekonomickou činnost, anebo na ní byli významně omezeni (nad míru obvyklou), ať už z důvodu uzavření provozovny společnosti či omezení jejího provozu, karantény společníka nebo jeho zaměstnance, péče o dítě společníka nebo jeho zaměstnance, omezení poptávky po výrobcích, službách nebo jiných výstupech společnosti anebo omezení či ukončení dodávek nebo služeb potřebných pro výkon činnosti společnosti.
V této souvislosti je ovšem nezbytné zdůraznit, že pro získání bonusu zákon vyžaduje splnění celé řady kumulativních podmínek (v podrobnostech je uvádíme níže v tomto článku), které se vztahují jak k osobě společníka, tak ke společnosti jako takové.
Subjektem bonusu je vždy pouze společník společnosti založené za účelem dosažení zisku, který je fyzickou osobou. Toto omezení má dle vůle zákonodárce zamezit zneužití neoprávněného čerpání bonusu prostřednictvím společníka – právnické osoby, která je „prázdnou schránkou“ nebo která by mohla být následně zrušena.
Další nezbytnou podmínkou je status společníka společnosti, kdy bonus lze poskytnout pouze společníkovi společnosti, která má buď jednoho, nebo maximálně dva společníky. Smyslem tohoto omezujícího kritéria je cílit pouze na společníky společností, kteří jsou v postavení obdobném jako OSVČ. Zákon tedy z tohoto důvodu určuje maximální počet společníků společnosti, zatímco počet jejích zaměstnanců zde nehraje žádnou roli.
Výjimku ovšem představují rodinné společnosti. V případě, že jsou všichni společníci členy jedné rodiny, zákonné omezení počtu společníků se na tyto společnosti neuplatní. Pro úplnost uvádíme, že pro účely zákona se členy jedné rodiny rozumí všichni příbuzní v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle zákona upravujícího registrované partnerství. Uvedený výčet se částečně inspiruje definicí osoby blízké v § 22 občanského zákoníku, avšak je oproti ní pojat úžeji. Nedopadá tak např. na osoby, které spolu trvale žijí.
Ve všech uvedených případech dále musí platit, že podíl společníka ve společnosti není nahrazen kmenovým listem.
Pokud se jedná o naplnění podmínek pro vznik nároku na bonus, je toto naplnění posuzováno vždy ve vztahu ke konkrétnímu dni bonusového období (tj. od 12. 3. do 30. 4.2020 v případě prvního bonusového období, od 1. 5. do 8. 6. 2020 v případě druhého bonusového období), za který je nárok na bonus uplatněn. Zatímco některé podmínky musí společník společnosti splňovat po celou dobu (např. být společníkem k rozhodnému dni 12. 3. 2020), jiné podmínky jsou definovány tak, že jejich naplnění se může mezi jednotlivými dny měnit, tedy v praxi mohou být naplněny pouze pro některé dny bonusového období, zatímco pro jiné nikoliv.
Dalšími podmínkami pro získání bonusu je časový a příjmový test zajišťující, že se bude jednat o společnost již po určitou dobu existující a dosahující relevantních příjmů. Vedle toho musí společník a společnost prokázat také svoji daňovou rezidenci ke dni vyhlášení nouzového stavu (12. 3. 2020) a v průběhu čerpání bonusu.
Společník (fyzická osoba), pokud:
Časový test:
Příjmový test:
Daňová rezidence společníka a společnosti (ke dni 12. 3. 2020):
Subjektem bonusu naopak nemůže být společník společnosti:
Pokud je fyzická osoba společníkem ve více společnostech, může jí vzniknout nárok na bonus za daný kalendářní den pouze jednou. Společník tak může uplatnit nárok na bonus vždy pouze ke konkrétní společnosti, přičemž podmínky vzniku uvedeného nároku budou posuzovány výlučně ve vztahu k této společnosti. Případné nesplnění podmínek jinou společností, jíž je stejná osoba společníkem, by tak nemělo být podstatné a správce daně by je při přiznání bonusu neměl zkoumat.
V případě, že bude společník nárokovat bonus ve vztahu k více společnostem (pro každou za jiné kalendářní dny v rámci bonusového období), je povinen identifikovat všechny tyto společnosti ve vztahu k příslušnému rozsahu nároku.
Bonus ve výši 500,‑ Kč denně bude možné čerpat jak zpětně za první bonusové období od 12. 3. do 30. 4. 2020, tak za druhé bonusové období od 1. 5. do 8. 6. 2020. Maximálně tedy bude moci společník žádat o bonus ve výši 44.500,- Kč. V případě dalšího prodloužení krizových opatření zákon předvídá třetí bonusové období od 9. 6. do 31. 8. 2020, a to pro dny, kdy je zcela nebo zčásti omezen výkon činnosti společnosti.
Nárok na bonus vznikne pouze společníkovi společnosti v případě splnění zákonných podmínek, tak jak jsou uvedeny výše. Společník může žádat o přiznání bonusu na základě formuláře umístěného na stránkách finanční správy, společně s podepsaným čestným prohlášením, kterým osvědčí splnění podmínek pro vznik nároku na bonus. Žádost se podává za každé bonusové období zvlášť, a to nejpozději do 60 dnů ode dne skončení příslušného bonusového období.
Není přípustné současné čerpání bonusu pro společníka společnosti a podpory v nezaměstnanosti, podpory poskytnuté v rámci programu Antivirus z důvodu zaměstnání tohoto společníka ve společnosti či kompenzačního bonusu pro OSVČ.
Naopak se nepřihlíží k tomu, pokud je společník v zaměstnaneckém poměru (např. účetní) anebo v jiném poměru (např. v pozici jednatele) vůči vlastní společnosti. Podmínkou ovšem je, že na sebe coby na zaměstnance společník ve stejné dny, kdy si nárokuje bonus, nepobírá příspěvek v rámci programu Antivirus. Nicméně pokud společník pobíral příspěvek z programu Antivirus pouze za část bonusového období, může si za zbývající dny nárokovat bonus.
Pokud by společník vykonával činnost, v jejímž důsledku by byl účasten nemocenského pojištění jako zaměstnanec u jiné společnosti, než které je společníkem, popř. měl příjmy z dohody o pracovní činnosti nad 3.000,- Kč či dohody o provedení práce nad 10.000,- Kč, subjektem bonusu by se vůbec nestal.
V případě, kdy finanční úřad na základě postupu k odstranění pochybností nebo na základě daňové kontroly zjistí, že nebyly splněny podmínky pro vznik nároku na bonus a bonus nebyl vyměřen ve správné výši, doměří daň ve výši rozdílu vyměřeného bonusu a částky nově zjištěné.
Pokud společník následně zjistí, že o bonus požádal neoprávněně nebo žádal o nesprávnou částku, měl by o takové skutečnosti informovat finanční úřad, u kterého žádost podal.
Společník je dále v obou výše uvedených případech povinen obdržený neoprávněný bonus vrátit a současně uhradit úrok z prodlení (15 % p.a.), a to zpětně ode dne, kdy byl neoprávněně vyplacen, až do dne jeho vrácení.
V této souvislosti doporučujeme, aby si společník uchovával veškeré podklady prokazující, že jej krizová opatření zasáhla a došlo k faktickému omezení výkonu činnosti společnosti, především pokud žádá o bonus z titulu omezení vstupů nebo naopak z důvodu omezení poptávky po výrobcích či službách společnosti apod. Rovněž doporučujeme archivovat relevantní písemnou komunikaci s dodavateli či zákazníky, zápisy z případných jednání či precizní evidenci snížených tržeb.
Radka Rainová
