Zdroj: CZECHCRUNCH (9. 4. 2020)
Pandemie koronaviru a související vládní nařízení způsobily problémy mnoha podnikatelům, kterým nečekaná situace udělala logicky čáru přes rozpočet, a to doslova. Desítky tisíc provozoven hlásí zavřeno nebo omezený provoz a většina z nich včetně mnoha podnikatelů kvůli tomu zápasí s udržením cash-flow.
Častým problémem v oblasti likvidity firem je, že jim jejich zákazníci přestanou hradit pohledávky. Tím se zároveň dostávají do situace, kdy nezvládají platit ani své dluhy – typicky za nájem, zaměstnance, služby dodávané třetími stranami nebo i daňové povinnosti.
Na základě současné legislativy přitom členové statutárního orgánu odpovídají celým svým majetkem za způsobenou škodu ostatním subjektům v případě, že na sebe korporace nepodala insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se členové měli o jejím úpadku dozvědět. U množství podnikatelů tak kvůli tomu panuje nervozita a nejistota, zda a jak mají případně v tomto ohledu konat.
„Je to obrovský problém, od začátku krize nás už kontaktovaly desítky klientů, kteří by potřebovali odložit splatnosti pohledávek a řeší, jak to mají udělat, aby se zároveň nedostali do úpadku, a jestli by na sebe náhodou neměli podat insolvenční návrh,“ potvrzuje právník Petr Sprinz, partner v tuzemské advokátní kanceláři Havel & Partners s největším týmem odborníků na restrukturalizace.
Vláda proto pro zjednodušení situace podnikatelů a pro snížení nejistoty připravila návrh zákona pod názvem Lex Covid, který dočasně umožní odložení povinnosti podat na sebe insolvenční návrh ze strany dlužníků. To však platí pouze v případě, že se dostali do problémů nebo úpadku kvůli karanténě či dalším „pandemickým“ opatřením.
Na přípravě nového zákona, který dnes schválila Poslanecká sněmovna, se jako člen legislativní komise podílel i právě Petr Sprinz jako specialista se zkušenostmi s vedením největších insolvenčních kauz u nás. Podnikatelům pochopitelně prostý odklad povinnosti podat na sebe insolvenční návrh k záchraně nemusí stačit. Neřeší totiž nijak postup a obranu proti možným krokům ze strany věřitelů. Jedním z dalších opatření je zavedení tzv. mimořádného moratoria.
Se spolupracovníky přitom v tomto ohledu vycházeli ze vzoru „tradičního“ moratoria, které už v zákoně definované je, ale v současné krizi nefunguje úplně nejlépe. Předpokladem jeho podání je totiž písemný souhlas většiny věřitelů, což není jednoduché v krátkém období zajistit.
Současně projednávané opatření o mimořádném moratoriu podle názoru advokáta slouží k ochraně podnikatelů v situaci, kdy ve vztahu k nim začnou věřitelé vykonávat exekuce či realizovat zástavní právo či jiné zajištění. Tím se mají chránit životaschopní podnikatelé, kteří mají vidinu fungování i do budoucna.
„Mimořádné moratorium rozhodně nepomůže těm, kterým se již dnes byznys rozpadl. Pomůže jen v situaci, kdy bude mít dlužník tzv. běžící podnik, going concern, se kterým je schopen fungovat i nadále, ale dočasně mu někdo klade překážky například zahájením exekuce,“ vysvětluje Sprinz.
Radka Rainová
