Autor: Lívia Djukić
Spolupracovala: Kateřina Nešpůrková
POSLANECKÁ SNĚMOVNA PO TÉMĚŘ 5 MĚSÍCÍCH PROJEDNÁVÁNÍ SCHVÁLILA NÁVRH ZÁKONA O OCHRANĚ OZNAMOVATELŮ. V JAKÉ VERZI SE JÍM BUDE NYNÍ ZABÝVAT SENÁT A KDY LZE OČEKÁVAT ÚČINNOST ZÁKONA?
Pokud tak povinné subjekty (všichni zaměstnavatelé s více než 50 zaměstnanci, veřejné instituce a další vybrané entity) dosud neučinily, již zanedlouho budou muset implementovat vnitřní oznamovací systém, který umožní zaměstnancům, obchodním partnerům a dalším subjektům upozorňovat na protiprávní jednání uvnitř organizace či poškozování veřejných zájmů. I organizace, které mají zavedené oznamovací systémy např. podle dosavadních AML předpisů, budou muset své systémy přizpůsobit nově přijatým právním požadavkům.
Povinné subjekty budou muset důsledně chránit oznamovatele před odvetnými opatřeními a odhalením jeho identity. Dále budou povinny určit příslušnou osobu, která bude odpovídat za příjem a řešení oznámení, dodržovat zákonné lhůty při prověřování oznámení a komunikaci s oznamovatelem, chránit jeho totožnost a vést evidenci o přijatých oznámeních.
Za porušení povinností bude povinným subjektům hrozit pokuta až do výše 1 milionu Kč. Příslušné osoby budou moci být potrestány pokutou až do výše 100 tisíc Kč. Kromě toho oznamovatel může požadovat po chybující organizaci náhradu nemajetkové újmy s tím, že v případném sporu bude důkazní břemeno ležet na povinné osobě.
Sdílení vnitřního oznamovacího systému s jinou společností bude umožněno pouze zaměstnavatelům s nejvíce 249 zaměstnanci. Všichni ostatní zaměstnavatelé budou muset zavést svůj vlastní vnitřní oznamovací systém bez ohledu na to, zda jsou, nebo nejsou součástí skupiny – využití skupinového oznamovacího systému z pohledu českého zákona neobstojí.
Podrobné informace o připravované právní úpravě jsme pro vás shrnuli v našem předchozím článku.
Legislativní proces v Poslanecké Sněmovně od počátku provázela dvě hlavní témata: povinnost přijímat anonymní oznámení a ochrana oznamovatelů, kteří oznámí podezření ze spáchání přestupku.
V pátek 21. dubna 2023 byl ve třetím čtení schválen pozměňovací návrh, podle kterého bude ochrana poskytnuta nejen oznamovateli, který oznámí podezření ze spáchání trestného činu či porušení jiného předpisu v zákonem vymezených oblastech, ale rovněž oznamovateli, který nahlásí podezření ze spáchání přestupku, za nějž hrozí pachateli pokuta ve výši alespoň 100 tisíc Kč. Přestupky jsou v České republice upraveny v mnoha předpisech, které regulují jednotlivé úseky veřejné správy (jde o cca 250 právních předpisů), bude tedy zajímavé sledovat, jak se oznamovatelé budou schopni vypořádat s právní kvalifikací ohlašovaných skutečností, aby zjistili, zda jde o oznámení, kterým se bude aktivovat jejich ochrana či nikoli.
Naopak byl odmítnut pozměňovací návrh, podle kterého by byli veřejné subjekty a zaměstnavatelé povinni přijímat a prověřovat i anonymní oznámení. Na druhou stranu příjem anonymních oznámení není zakázán, a proto každá povinná osoba bude mít možnost se sama rozhodnout, zda se bude zabývat i anonymními oznámeními, či nikoli.
Evropská komise v polovině března oznámila, že podá žalobu na Českou republiku a další členské státy, které dosud neimplementovaly směrnici o ochraně oznamovatelů do svých právních řádů. Současně požádala o vyměření pokuty, která bude nabíhat do doby, než bude evropská úprava transponována – výše pokuty dosahuje 4 900 EUR denně a počítá se od prvního dne prodlení, tj. již od 18. prosince 2021. Lze proto očekávat, že legislativní proces v Senátu proběhne rychle a efektivně tak, aby zákon nabyl účinnosti co nejdříve.
Podle současného návrhu by povinné subjekty měly mít cca měsíc na to, aby po přijetí zákona implementovaly vnitřní oznamovací systém, určily kvalifikovanou příslušnou osobu, zveřejnily všechny povinné informace a zajistily splnění dalších svých zákonných povinností.
Dle našich zkušeností trvá implementace vnitřního oznamovacího systému několik týdnů – je totiž nezbytné nastavit technologie a procesy pro bezpečné oznamování, připravit a schválit související vnitřní dokumentaci, doplnit webové stránky a v neposlední řadě proškolit příslušné osoby i potenciální oznamovatele. Proto doporučujeme implementaci neodkládat na poslední chvíli.
Zákon umožňuje outsourcovat implementaci a správu vnitřního oznamovacího systému, jakož i výkon role příslušné osoby, na externí subjekt. Ve spolupráci s naší sesterskou společností FairData Professionals a.s. pomáháme našim klientům implementovat komplexní whistleblowingové řešení FairWhistle, pro řadu klientů etické linky rovněž spravujeme a vykonáváme roli příslušné osoby. Pokud bychom mohli pomoci i Vám, budeme rádi, pokud se na nás obrátíte.
O naše zkušenosti i praktické tipy, jak vytvořit funkční vnitřní oznamovací systém či jak oznámení řešit, se s vámi podělíme i na semináři WHISTLEBLOWING A INTERNÍ VYŠETŘOVÁNÍ – PRAKTICKY A EFEKTIVNĚ (ONLINE), kde vás mimo jiné provedeme základními pravidly interního vyšetřování.
Přihlásit se můžete ZDE.
Radka Rainová
