Zdroj: E15 (3. 10. 2020)
Jak upozorňují právníci z největší česko-slovenské advokátní kanceláře Havel & Partners, vedení firem by se mělo se změnami vyplývajícími z novely zákona o obchodních korporacích včas seznámit a připravit se na ně. Nová úprava totiž klade větší důraz na odpovědnost členů statutárních orgánů za to, že rozdělování zisku není v rozporu se zákonem.
Podíl na zisku nebo jiných vlastních zdrojích (jako jsou například položky vlastního kapitálu mimo zisk a základní kapitál) se určuje na základě účetní závěrky (řádné nebo mimořádné), kterou schvaluje valná hromada společnosti. Nově přitom zákon výslovně stanoví, že rozhodnutí o rozdělení zisku může valná hromada přijmout kdykoliv v průběhu účetního období následujícího po účetním období, za které je účetní závěrka sestavena. Není tedy nutné, aby o rozdělení zisku valná hromada rozhodla ve lhůtě pro schválení účetní závěrky, což je šest měsíců po skončení příslušného účetního období.
Dosud v zákoně taková úprava chyběla, a v praxi proto mnohdy podniky čekaly například s investicí několik měsíců (respektive necelý rok) na konec účetního období a schválení nové účetní závěrky. Nebo naopak společníci pochybovali nad tím, jestli mohou rozdělování zisku oddálit tak, aby třeba dosáhli lepších podmínek u banky či pojišťovny.
I když se v takové situaci mohly firmy opřít o rozhodnutí Nejvyššího soudu, který v minulosti možnost rozdělování zisku v průběhu následujícího účetního období připustil, teď už nebudou muset firmy po této judikatuře pátrat. Měly by se tak vyloučit jakékoli pochybnosti. „V praxi to znamená, že pokud společnost nechce prozatím rozdělit zisk, může jej ponechat nerozdělený a jakmile v průběhu účetního období nastane příhodná situace, valná hromada může rozhodnout o jeho rozdělení,“ vysvětluje advokát a partner advokátní kanceláře Havel & Partners Ondřej Florián, který se specializuje na právo obchodních korporací.
Novelizovaný předpis také od příštího roku klade při rozdělování zisku na vedení firem mnohem vyšší nároky. Zatímco dosud měli podle zákona statutáři rozhodovat o vyplacení zisku tak, aby bylo vše v souladu se zákonem o obchodních korporacích, novela teď říká, že rozdělení nesmí být v rozporu s jakýmkoli zákonem. Pokud by rozdělení zisku odporovalo právním předpisům (například zvláštním předpisům upravujícím podnikání dané společnosti), podíl by se vůbec nevyplácel a mělo by se také za to, že statutáři v takovém případě nejednali s péčí řádného hospodáře. To v konečném důsledku může vést i k vyloučení daného člena statutárního orgánu z funkce soudem. „Členové statutárních orgánů by tak měli mít na paměti i jiné předpisy, ze kterých mohou plynout zvláštní pravidla pro rozdělení zisku, například zákon o účetnictví, zákon o investičních společnostech a investičních fondech. Rozpor může nastat i v případě, kdy společnost nemá zapsaného skutečného majitele v evidenci skutečných majitelů v souladu se zákonem o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,“ dodává Florián.
Upozorňuje také na to, že podíl na zisku je splatný do tří měsíců ode dne, kdy padlo rozhodnutí o jeho rozdělení. „Na tom se oproti dosavadní úpravě nic nemění. Zákon, případně společenská smlouva či stanovy mohou však určit jinak. Stejně tak může jiný termín splatnosti určit rozhodnutí valné hromady,“ říká Florián. Je tedy na statutárním orgánu, aby před podáním návrhu ke schválení rozdělení zisku valnou hromadou zvážil možnosti společnosti a případně navrhl jiný termín splatnosti.
Novela zákona kvůli souladu s evropskou směrnicí o právech obchodních společností upravuje pravidlo pro stanovení maximální možné částky k rozdělení, stanovuje, kdy naopak není možné zisk nebo jiné vlastní zdroje rozdělit (kromě akciových společností v tomto ohledu stanovuje nová pravidla také pro společnosti s ručením omezeným a pro družstva) a také určuje podmínky vyplacení zálohy na podíl na zisku. Tu je možné vyplatit, než dojde k finálnímu rozdělení zisku na základě řádné (nebo mimořádné) účetní závěrky. Zálohu je tedy možné poskytnout v průběhu právě probíhajícího účetního období. I u ní ovšem platí pravidlo o stanovení její maximální výše. Ondřej Florián navíc upozorňuje, že může nastat situace, kdy bude nutné vyplacenou zálohu vracet. „Půjde o případy, kdy se nakonec zisk po uzavření účetního období vůbec nerozděluje, nebo je rozdělen v nižší výši.“ Tato ustanovení se poprvé aplikují na zálohy na podíl na zisku nebo jiných vlastních zdrojích vyplácené v průběhu účetního období roku 2021, resp. v účetním období zahájeném po účinnosti novely (v případě takzvaných hospodářských roků).
Firma nesmí vyplatit zálohu a ani podíl na zisku, pokud by se tím dostala do úpadku. Splatnost výplaty dividendy se v takovém případě pozastavuje a pokud dividenda není vyplacena ani do konce účetního období následujícího po účetním období, za které se rozděluje, právo na podíl na zisku zaniká a částka se převádí na účet nerozděleného zisku minulých let.
Radka Rainová
