Zdroj: Aktuálně.cz (24. 4. 2020)
Týká se mě pomoc od státu i s dohodou o provedení práce? Jak je to teď s čerpáním dovolené? A můžu si přivydělat, když pobírám ošetřovné na dítě? On-line deník Aktuálně.cz sestavil pro čtenáře seznam nejpalčivějších otázek z oblasti pracovního práva.
Pravidla pro přidělování finanční pomoci od státu v době pandemie koronaviru jsou pro mnohé lidi nepřehledná. Navíc se výpočty a sazby mění podle situace na trhu. Nestandardně za současných podmínek postupují i mnozí zaměstnavatelé, kteří chtějí ušetřit peníze, ale zároveň i pracovní místa. Zaměstnanci tak snadno ztrácí přehled o tom, na co vlastně mají nárok.
Server Aktuálně.cz proto nastínil odborníkům modelové situace, které nyní zaměstnanci i OSVČ v Česku řeší. Právní odpovědi na ně poskytli partner advokátní kanceláře Havel & Partners Jan Koval a vedoucí advokátka Veronika Plešková.
Ano, bez ohledu na nouzový stav vám může zaměstnavatel zrušit pracovní poměr ve zkušební době. Zrušení musí být učiněno písemnou formou; váš pracovní poměr skoční dnem doručení zrušení (není-li v něm uveden den pozdější).
Zaměstnavatel je sice povinen přihlížet při schvalování dovolené k oprávněným zájmům zaměstnance, nicméně ty neplatí absolutně. Brání-li zaměstnavateli v umožnění čerpání dovolené v létě provozní důvody, může ho nepovolit.
Dovolená náležející za rok 2019 musí být dle zákoníku práce vyčerpána do konce roku 2020 s tím, že zaměstnavatel musí o čerpání rozhodnout do 30. 6. Pokud tak neučiní, má právo určit čerpání této převedené dovolené sám zaměstnanec. Oznámení dovolené musí být zaměstnavateli doručeno nejpozději 14 dnů před začátkem čerpání.
Povinnost vyčerpat loňskou dovolenou do konce dubna často plyne z interního předpisu společnosti. Takové pravidlo je v praxi poměrně běžné, nicméně nemá za následek zánik práva na vyčerpání dovolené později v tomto roce.
V případě výpovědi činí výpovědní doba vždy nejméně 2 měsíce, a zaměstnavatel ji tedy nemůže jednostranně zkrátit.
Nárok na odstupné se odvíjí dle důvodu výpovědi. Pokud by se vzhledem k aktuální situaci jednalo o výpověď z důvodu, že se zaměstnavatel (popřípadě jeho část) ruší nebo se zaměstnanec stal nadbytečným, náleží zaměstnanci odstupné, a to ve výši nejméně:
Z uzavřené pracovní smlouvy či jiné písemné dohody se zaměstnavatelem, kolektivní smlouvy (pokud ve vaší společnosti působí odborová organizace) nebo vnitřního předpisu může plynout dokonce vyšší nárok.
Na okamžitém skončení pracovního poměru za výše popsaných okolností je tedy potřeba se písemně dohodnout.
Pokud nemá zaměstnavatel peníze k výplatě mezd a nekvalifikuje se pro čerpání podpory z programu Antivirus (příspěvky na vyplacené náhrady mzdy) ani nemá možnost si zdroje obstarat např. bankovním kontokorentem či výpůjčkou, v zásadě jedinou zbývající možností je, aby podal sám na sebe insolvenční návrh.
Tímto krokem se – zjednodušeně řečeno – ocitne v platební neschopnosti a zaměstnanci mohou díky tomuto režimu (při splnění dalších zákonných podmínek) uplatnit právo na výplatu mzdových nároků prostřednictvím úřadu práce.
V případě, že při nařízené karanténě dodržíte všechna stanovená omezení a váš zdravotní stav ani povaha vykonávané práce tomu nebrání, je možné, abyste se zaměstnavatelem dohodli na výkonu práce z domova.
V takovém případě vám však náleží za vykonanou práci mzda a nikoliv náhrada mzdy od zaměstnavatele, popřípadě od 15. dne karantény výplata nemocenského pojištění.
Nemocenské pojištění se vyplácí zpětně za daný měsíc (podobně jako mzdy) nejpozději do jednoho měsíce následujícího po dni, kdy byly OSSZ doručeny všechny potřebné a správně vyplněné doklady pro nárok na výplatu dávky. Zákon však nestanoví pro výplatu určitý termín v měsíci, tzn. může se stát, že peníze za březen obdržíte až 30. 4.
Doba ošetřování je překážkou, pro kterou nemůžete z důvodu péče o dítě do 13 let věku vykonávat pro vašeho zaměstnavatele sjednanou práci. Nemůžete tedy pro téhož zaměstnavatele během čerpání ošetřovného (např. z domova) pracovat. Z jiného pracovněprávního vztahu však souběh ošetřovného a výkonu práce obecně přípustný je (např. pokud byste pracoval/a pro jiného zaměstnavatele na DPP apod.).
V případě osoby samostatně výdělečně činné vzniká nárok na kompenzační bonus pro OSVČ ve výši 25 000 Kč i v případě, že pracuje paralelně na DPP s odměnou do 10 000 Kč měsíčně či na DPČ s odměnou do výše 3 000 Kč měsíčně.
Zaměstnanci, kteří uvedené výše překračují, na kompenzační bonus nedosáhnou, neboť se již jedná o případy zakládající účast na nemocenském pojištění z pracovněprávního vztahu.
Aktuálně je pomoc od státu poskytována osobám samostatně výdělečně činným v rámci kompenzačního bonusu a zaměstnavatelům (nikoliv zaměstnancům) v rámci programu Antivirus (který se navíc nevztahuje na náhrady odměn zaměstnanců vykonávajících práci na základě DPP nebo DPČ).
Pokud tedy nejste osobou samostatně výdělečně činnou a pracujete pro zaměstnavatele na základě DPP, jejíž znění umožňuje zaměstnavateli nepřidělování práce v současném období, nebudete mít bohužel nárok na plnění z těchto kompenzačních balíčků od státu. Můžete však prověřit, zda nedosáhnete na některou z mimořádných dávek.
Radka Rainová