Autoři: Václav Audes, Kateřina Slavíková
K 31. 1. 2022 vstoupí v účinnost „nové“ nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 536/2014 ze dne 16. dubna 2014 o klinických hodnoceních humánních léčivých přípravků a o zrušení směrnice 2001/20/ES („Nařízení“). Evropská léková agentura („EMA“) totiž po několika odkladech (spuštění bylo původně plánováno již v roce 2015) potvrdila Komisi, že portál EU a databáze EU, jejichž zprovoznění bylo nezbytným předpokladem, jsou nyní plně funkční. EMA zároveň potvrdila spuštění portálu a databáze EU k 31. 1. 2022. K tomuto dni se tak má stát Nařízení v plném rozsahu přímo použitelné ve všech členských státech.
Portál EU bude sloužit jako jediný „vstupní“ (komunikační) bod pro předkládání údajů týkajících se klinických hodnocení. Žádosti o klinická hodnocení tak napříště budou podávány jen prostřednictvím tohoto portálu (a nikoli ke všem lokálním správním orgánům) a jeho prostřednictvím budou také posuzovány.
Veškeré údaje budou uchovávány ve veřejně přístupné databázi EU (která se nemá dle výslovného příkazu Nařízení zbytečně duplikovat s databázemi EudraCT a EudraVigilance). Přes portál EU budou zadavatelé podávat kromě žádosti o schválení klinického hodnocení například i oznámení o jeho zahájení, přerušení i ukončení v jednotlivých členských státech, jakož i shrnutí jeho výsledků a zprávu o klinickém hodnocení.
Byť se bude jednat o databázi veřejnou, některé údaje z uveřejnění budou vyloučeny. Půjde například o osobní údaje subjektů údajů či důvěrné informace obchodní povahy, zejména s ohledem na stav registrace léčivého přípravku, a to „pokud neexistuje převažující veřejný zájem na zpřístupnění“.
Zde bude zajímavé sledovat vývoj konceptu veřejného zájmu, neboť zejména v současné pandemické době jsou léčivé přípravky a vakcíny na COVID 19 v médiích velice často diskutovány ještě před jejich registrací. Mezi další výjimky z uveřejnění bude patřit například důvěrná komunikace mezi členskými státy v souvislosti s přípravou hodnotící zprávy a údaje potřebné pro efektivní dohled nad klinickými hodnoceními napříč EU.
Nařízení si klade za cíl zajistit jednotná pravidla pro provádění klinických hodnocení v celé EU. Za tím účelem zavádí zejména povolovací postup založený na jediném podání prostřednictvím portálu EU a hodnotící postup vedoucí k jedinému rozhodnutí. Předloženou žádost budou posuzovat všechny dotčené členské státy pro své vlastní území z hlediska stanovených aspektů, přičemž rozhodující závěr o přijatelnosti klinického hodnocení učiní členský stát zpravodaj. S tímto závěrem mohou dotčené členské státy nesouhlasit pouze z Nařízením vyjmenovaných důvodů.
Nařízení má také sjednotit pravidla ochrany subjektů hodnocení, včetně požadavků na informovaný souhlas. V tomto ohledu byla členským státům ponechána svoboda ohledně podpisů nezpůsobilou osobou a nezletilým, který je schopen utvořit si názor a posoudit získané informace. Český zákonodárce využil možnosti u osob nezletilých a novelou zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů („zákon o léčivech“) doplnil požadavek na svolení nezletilého, je-li to přiměřené jeho rozumové a volní vyspělosti. Osoby s omezenou svéprávností, jakož i další skupiny osob v „podřízeném či závislém postavení“ pak v ČR mohou být subjekty hodnocení jen za zpřísněných a výjimečných podmínek (stanovených nad rámec Nařízení).
Sjednocení se dotkne taktéž podávání zpráv o bezpečnosti. Do databáze Eudravigilance provozované EMA by nově mělo být možno podávat společné hlášení, bude-li v rámci klinického hodnocení zahrnuto více hodnocených přípravků. Pouze pokud jde o závažné neočekávané nežádoucí účinky, bude český zákon o léčivech umožňovat, aby za podmínek dle Nařízení zadavatel a SÚKL uzavřeli dohodu, podle níž bude zadavatel podezření na závažné neočekávané nežádoucí účinky hlásit přímo SÚKL (a ten je dále bude hlásit EMA). Je k úvaze, zda bude uzavření dohody (vedoucí k dvojkolejnosti hlášení) pro zadavatele praktickým benefitem, který budou po nabytí účinnosti Nařízení využívat, či nikoli.
Spolu s Nařízením vstoupí v účinnost také nařízení Komise v oblasti správné výrobní praxe pro hodnocené humánní léčivé přípravky[1] včetně podrobných pokynů Komise k témuž.[2]
Pokud jde o archivační lhůty, základní dokument klinického hodnocení by měl být podle Nařízení uchováván po dobu 25 let od ukončení klinického hodnocení, a to na nosičích zajišťujících úplnost a čitelnost obsahu po celou dobu, tak aby mohl být na vyžádání zpřístupněn příslušným orgánům. Tím by měla být sjednocena roztříštěná implementace lhůt v členských státech.
Pro Českou republiku by zároveň měl být odstraněn nejistý stav, kdy v roce 2017 v rámci očekávané účinnosti Nařízení český zákonodárce vypustil některá ustanovení zákona o léčivech, aby zamezil jeho kolizím s Nařízením (jehož účinnost však přichází až nyní).
V důsledku toho pro Českou republiku současné české předpisy používaly pouze minimální patnáctiletou lhůtu pro uchování identifikačních kódů a zadavatelé již nyní často nelehkou otázku archivační lhůty vyřešili právě 25 roky a to pro všechny členské státy, v nichž klinické hodnocení probíhalo. Nutno doplnit, že lhůty pro uchovávání farmakovigilanční dokumentace a zdravotnické dokumentace tomuto sjednocení nepodléhají.
Nařízení se uplatní pouze v EU. Nicméně jeho principy, pokud jde o práva a ochranu subjektů hodnocení a robustnost získaných dat, by měly být dodrženy též u těch klinických hodnocení, která jsou prováděna mimo EU a na jejichž základě má být v EU podána žádost o registraci léčivého přípravku.
Na stávající klinická hodnocení se uplatní přechodný režim. Nařízení stanoví, že byla-li žádost o povolení klinického hodnocení předložena přede dnem jeho účinnosti podle směrnice 2001/20/ES („Směrnice“), takové klinické hodnocení se nadále řídí Směrnicí, a to do tří let od účinnosti Nařízení, tj. do 31. 1. 2025.
Pokud půjde o žádost podanou v období mezi šestým a osmnáctým měsícem po zveřejnění oznámení o funkčnosti portálu EU v úředním věstníku Evropské unie (což by se mělo stát k 31. 7. 2021), lze klinické hodnocení (na základě dobrovolné volby zadavatele) zahájit v souladu se Směrnicí a tou se také bude řídit po dobu 42 měsíců od tohoto oznámení.[3] Následně by se klinická hodnocení měla plně „překlopit“ do režimu Nařízení.
[1] Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1569 ze dne 23. května 2017, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 536/2014 stanovením zásad a pokynů pro správnou výrobní praxi pro hodnocené humánní léčivé přípravky a pravidel provádění inspekcí
[2] Guidelines Detailed Commission guidelines on good manufacturing practice for investigational medicinal products for human use, pursuant to the second subparagraph of Article 63(1) of Regulation (EU) No 536/2014.
[3] Čl. 98 odst. 2. Odchylně od čl. 96 odst. 1 tohoto nařízení, pokud je žádost o povolení klinického hodnocení předložena v období od šesti měsíců po dni zveřejnění oznámení podle čl. 82 odst. 3 tohoto nařízení do 18 měsíců po dni zveřejnění uvedeného oznámení nebo pokud dojde k tomuto zveřejnění dříve než 28. listopadu 2015, pokud je žádost předložena od 28. května 2016 do 28. května 2017, lze uvedené klinické hodnocení zahájit v souladu s články 6, 7 a 9 směrnice 2001/20/ES. Uvedené klinické hodnocení se bude i nadále řídit uvedenou směrnicí do 42 měsíců po dni zveřejnění oznámení podle čl. 82 odst. 3 tohoto nařízení, nebo pokud dojde ke zveřejnění dříve než 28. listopadu 2015, do 28. května 2019.
Radka Rainová
