Zdroj: Heroine
ŽENY POSILUJÍ SVÉ SOCIOEKONOMICKÉ POSTAVENÍ VE SPOLEČNOSTI, JSOU STÁLE EMANCIPOVANĚJŠÍ A EKONOMICKY AKTIVNĚJŠÍ. ČASTĚJI OBSAZUJÍ VEDOUCÍ PRACOVNÍ POZICE A ZVYŠUJE SE I POČET PODNIKATELEK A INVESTOREK. ZE STUDIE, KTERÁ TENTO TREND MAPUJE, VYPLÝVÁ, ŽE V NÁSLEDUJÍCÍCH LETECH BUDOU ČEŠKY A SLOVENKY BOHATNOUT.
Ženy dnes ovládají třetinu světového bohatství a hodnotu svého majetku v posledních letech navyšují významně rychleji než dřív. Postupně se tak stírá majetková nerovnováha mezi pohlavími ve společnosti. Projevuje se ale tento trend i v českém a slovenském prostředí? A do jaké míry? Těmito a dalšími souvisejícími otázkami se zabývá studie s názvem NextŽeny, kterou zpracovala advokátní kancelář Havel & Partners ve spolupráci s výzkumnou agenturou SC&C. Vyplývá z ní, že v následujících letech skutečně dojde k přesunu značné části bohatství do rukou českých i slovenských žen.
Začněme ale trochou historie. Studie připomíná, že finanční a právní postavení žen v Československu se zejména v průběhu 20. století několikrát výrazně změnilo. Během první světové války ženy zastávaly i dříve výhradně mužské profese a získaly po dobu nepřítomnosti mužů vůbec poprvé plnou finanční samostatnost, které se i po jejich návratu nechtěly vzdát. Téma rovnosti mužů a žen následně musela reflektovat první republika. Zaručením volebního práva ženám v roce 1920 se Československo zařadilo mezi první evropské země, které tak učinily.
I po druhé světové válce bylo třeba pracujících žen, aby se obnovila československá ekonomika.
V květnu roku 1948 došlo k přijetí ústavy zaručující všem občanům právo na práci a ženám právo na spravedlivou odměnu. Socialistická žena, prezentovaná jako údernice, pracovala v těžkém průmyslu na plný úvazek. Děti dávala do předškolních zařízení, byla politicky činná a ještě měla zvládat péči o domácnost.
Mzda žen nicméně byla v období kolem roku 1948 zhruba o 35 % nižší než ta mužská. Zůstávat v domácnosti se každopádně za socialismu nenosilo. Například v osmdesátých letech bylo zaměstnáno 80,9 % žen v produktivním věku a 17,6 % v postproduktivním.
Po sametové revoluci sehrál v roce 2004 zásadní roli pro odstraňování znevýhodnění žen vstup České a Slovenské republiky do Evropské unie, která rovnost žen a mužů považuje za jeden ze svých stěžejních pilířů. Ženy jsou i díky tomuto historickému vývoji a emancipačním změnám ve společnosti ekonomicky čím dál tím víc aktivní, do jejich rukou přechází stále větší podíl majetku, který také častěji samy spravují a rozhodují o něm. Stále častěji jsou zastoupeny na vedoucích pozicích a vysoce kvalifikovaných místech a také posilují své politické pozice. Podnikají, zapojují se do světa byznysu, rozvíjejí svou finanční nezávislost…
Studie NextŽeny shrnuje socioekonomické faktory, které výrazně přispívají k těmto změnám v České republice. Jedním ze zásadních je vzdělání. Není tajemstvím, že vyšší vzdělání znamená vyšší šanci na kariérní postup. V Česku počet žen s vystudovanou vysokou školou posledních třicet let stále stoupá a od roku 2014 každoročně získávají více vysokoškolských diplomů než muži. V roce 2030 by mělo být v Česku víc než 1 140 000 žen s nejvyšším dosaženým vzděláním.
V roce 2021 se celkově zvýšil počet ekonomicky aktivních žen a roste i absolutní počet žen na manažerských postech. Do roku 2030 by se měl počet žen na manažerských pozicích zvýšit o další 3 %. Do sedmi let by také mohlo přibýt dalších 100 tisíc žen, které podnikají na živnostenské oprávnění.
Pro kariérní i ekonomický růst žen a posílení jejich pozice na trhu práce je také velkým přínosem, že si rodiče nebo partneři začínají častěji dělit rodičovskou dovolenou. Podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí ČR bylo v roce 2021 na rodičovské dovolené cca 5300 mužů, což je v porovnání s rokem 2001 více než dvojnásobek.
Situace v tomto směru ovšem stále není ani zdaleka optimální. I když se sice absolutní počet otců na rodičovské dovolené v posledních letech navýšil, i tak tvoří muži zatím jen zlomek příjemců rodičovského příspěvku. Zkušenost s rodičovskou dovolenou má jen 3,5 % mužů, u otcovské dovolené je to víc, konkrétně 13,6 %. V rámci OECD máme v Česku také jeden z nejvyšších rozdílů mezi průměrným platem matek a zbytku společnosti.
Na druhou stranu ale dochází k rozmachu zkrácených úvazků. A k jistým sociálně-ekonomickým posunům došlo v souvislosti s pandemií covidu-19. Změnilo se především zapojení do pracovního procesu. Společným jmenovatelem pro muže a ženy se stala práce z domova, flexibilní pracovní doba a digitální technologie, což mělo po pandemii zásadní dopad na pracovní trh.
Česko stále ještě nedospělo k rovnosti mužů a žen a existuje tedy velký prostor ke zlepšení. Je třeba odstranit mnoho překážek, kterým ženy v současnosti čelí. Přesto řada faktorů vykazuje pozitivní trend, který dopomáhá ženám být v byznyse a ve společnosti stále úspěšnější.
Naděje dožití (v letech) ŽENY MAJÍ VÝRAZNĚ VYŠŠÍ ŠANCI, ŽE SE DOŽIJÍ 80 A VÍCE LET. MUŽI ČASTĚJI VYKONÁVAJÍ FYZICKY NAMÁHAVOU PRÁCI A VÍCE V ŽIVOTĚ RISKUJÍ. ŽENY INKLINUJÍ KE ZDRAVĚJŠÍMU ŽIVOTNÍMU STYLU.
Radka Rainová
