Zdroj: Forbes (říjen 2020)
Autoři: Jaroslav Havel, David Neveselý, Vladek Krámek
Čeští podnikatelé dnes mají prakticky všechny podmínky k tomu, aby zajistili správu a ochranu svého majetku způsobem, který byl dříve myslitelný jen ve vyspělých západních zemích – a tím je tzv. Family Office. I v důsledku současné ekonomické krize související s pandemií koronaviru si nyní mnozí podnikatelé uvědomují zranitelnost svého podnikání a potřebu ochránit svůj majetek. Podle zkušeností odborníků z největší československé advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS je přitom průměrná doba vytvoření takového fungujícího systému správy a ochrany privátních a podnikatelských aktiv přibližně tři až čtyři měsíce od prvního kontaktu s klientem.
Od ekonomické recese na podzim roku 2008 jsme až do vypuknutí pandemie COVID-19 zažívali velmi příjemné období hospodářského růstu. Tato ekonomická expanze jednoznačně prospěla i česko-slovenským podnikatelům budujícím své rodinné podniky. Aktuální situace teď ale může představovat test připravenosti na ekonomické zpomalování a zkoušku pravidel ochrany privátních i podnikatelských aktiv.
Tým 25 zkušených právníků a daňových poradců, který se v HAVEL & PARTNERS specializuje na oblast strukturování držby privátních aktiv, eviduje v posledních letech podstatně zvýšený zájem úspěšných podnikatelů o řešení, která by jejich vybudovaný majetek pomohla ochránit před možnými negativními vlivy ekonomických i obchodních komplikací či rodinných bouřek a tragédií. V řadě případů však zůstalo pouze u rozhlížení se, neboť se řešily jiné priority související s expanzí a růstem. Nastalá pandemická situace se však stává přirozeným katalyzátorem urychleného dotažení těchto úvah o ochraně majetku.
Základem pro tvrzení, že Česko je dobrou základnou pro ochranu majetku rodinných podniků, jsou nové a skutečně moderní kodexy civilního práva, které roku 2014 velmi pozitivně redefinovaly oblast privátní správy a přinesly do českého prostředí možnosti pro struktury a formy správy označovaných jako Family Office, a to v parametrech srovnatelných se zeměmi, jako jsou Lucembursko, Švýcarsko, Nizozemsko nebo Velká Británie. Okamžitě se tak zvedl zájem nejen o využití nových možností nastavení privátních holdingů, ale také o přesun drahých a do značné míry i daňově motivovaných zahraničních řešení zpět do ČR.
Současně nové předpisy nabídly veřejnosti revoluční možnosti svěřenských fondů či rodinných nadací, které si neméně rychle nalezly své místo v rodinných strukturách. Rodiny kvitují jejich jednoduchost, srozumitelnost a nákladovou efektivitu zřízení i Čeští podnikatelé mají tedy dnes možnost vytvořit v domácím prostředí skutečně efektivní struktury, jejichž cílem je efektivní správa fiinančních prostředků, mezigenerační investice do nemovitostí a jiného majetku a zajištění transferu majetku rodiny na další generace tak, aby se předešlo jeho rozdrobení.
Jako příklad moderní správy rodinného majetku obvykle slouží příklad světoznámé rodiny Porsche. Svá zásadní aktiva ovládá prostřednictvím holdingové společnosti, která vykonává funkci privátního holdingu rodiny zakladatele Ferdinanda Porsche, dnes rodiny Porsche-Piëch. Jejím prostřednictvím drží a spravuje podíly koncernu Volkswagen. Tímto jednoduchým „trikem“ se rodině daří zajistit nerozdrobitelnost podílů na koncernu do jednotlivých rodinných větví, a naopak díky koncentraci se podařilo získat zásadní vliv v rámci celé skupiny Volkswagen, aniž by rodina vlastnila většinový podíl v koncernu.
K podobnému uspořádání se postupem času dostala i rodina proslulého zlínského obuvníka Tomáše Bati. Obě rodinná uskupení navíc model holdingové akciové společnosti vhodně doplnila o trust (v českém pojetí svěřenský fond) nebo stiftung (nadaci), které slouží jako bezpečný přístav pro majetek rodiny v širším pojetí. Rodinný trust, nadace nebo fond jsou ve světě standardním modelem správy, ochrany a distribuce privátního majetku, které umožňují předávání bohatství dalším generacím.
Klíčovým, nikoli ovšem jediným prvkem každé funkční Family Office struktury, je privátní (rodinný) holding, jehož funkcí není podnikání, ale pouhá držba a správa zejména finančních aktiv a majetkových účastí v obchodních společnostech, které zajišťují obchodní činnost rodinného podniku.
Tímto lze část výnosů odstínit od rizik vyplývajících ze standardního podnikání.
Přínosem je i redistribuce zisku vygenerovaného na úrovni jednotlivých společností do holdingu, kde slouží k dalším investicím, to vše v daňově příznivém režimu zaručeném evropskou směrnicí. Holding tak ovládá a řídí své dceřiné společnosti a chrání vygenerovaný majetek před obchodními riziky spodního patra obchodních společností.
Toto uspořádání je známé jako horizontální holding, který zajišťuje, že v případě jakékoli komplikace některé ze společností spodního patra zůstávají ostatní společnosti včetně holdingu v bezpečí.
Dalším krokem může být pak doplnění holdingové společnosti o institut, který se stane bezpečným přístavem rodinného majetku, umožňujícím kromě držby majetku jeho další distribuci směrem k jednotlivým členům příslušné rodiny, a ochrání majetek pro další generace. Tímto právním institutem může být v českém pojetí svěřenský fond, nebo rodinná nadace.
Za šest let od nabytí účinnosti občanského zákoníku vzniklo více než 2 tisíce svěřenských fondů, přitom více než 80 procent z nich za poslední dva roky. Vyplývá to z analýzy veřejně dostupných dat zpracovaných advokátní kanceláří HAVEL & PARTNERS, která se oblasti strukturování držby privátních aktiv věnuje intenzivně od roku 2008. Vzhledem ke specifikům svěřenských fondů někteří klienti hledají právně uchopitelnější alternativu, tou může být stále populárnější institut rodinné nadace. I ta ochrání majetek a zajistí životní potřeby zakladatelem určených osob, odlišuje se od něj ale především tím, že se jedná o právnickou osobu.
Oblibě svěřenského fondu i rodinné nadace také jednoznačně nahrává skutečnost, že se z daňového a účetního hlediska jedná o poměrně jednoduché a přehledné instituty.
Radka Rainová
