Autor: Petr Opluštil, Denisa Vaňková

Evropská komise 31. července 2023 vydala finální znění prvního souboru závazných pravidel nefinančního reportingu, tzv. Evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS). Tyto standardy konkretizují obsah a strukturu zveřejňování informací o udržitelnosti, které budou muset dotčené společnosti reportovat na základě směrnice o nefinančním reportingu (CSRD).

Dokument stanovující pravidla pro vykazování udržitelnosti vydala Evropské komise v podobě nařízení v přenesené pravomoci. Samotné standardy jsou uvedeny v jeho přílohách I a II. Příloha I obsahuje 2 průřezové a 10 tematických standardů v oblasti životního prostředí, sociálních věcí a správy a řízení společnosti. Přílohu II tvoří zkratky a slovníček pojmů využívané v ESRS. Standardy jsou dostupné ve všech jazykových verzích včetně češtiny zde.

Zveřejněné ESRS následují princip „dvojí významnosti“ zavedený směrnicí CSRD. To znamená, že podniky budou mít povinnost podávat zprávy jak o svých na společnost a životní prostředí, tak naopak o tom, jak sociální a environmentální problémy vytvářejí pro společnost rizika a příležitosti.

Prvek významnosti provází ESRS i v dalších souvislostech. Všechny standardy a všechny požadavky na zveřejňování informací budou podléhat posouzení významnosti ze strany podniku, s výjimkou požadavků na zveřejňování informací uvedených v průřezovém standardu ESRS 2 „Obecné informace“. V blízké budoucnosti by měl EFRAG (European Financial Reporting Advisory Group) vydat pokyny, které budou obsahovat v zásadě návod pro společnosti, jak posouzení významnosti v souladu s ESRS provádět. Specifické požadavky k posouzení významnosti stanovují ESRS ke standardu ESRS E1 „Změna klimatu“. Pokud podnik vyhodnotí, že dopady činnosti podniku na změnu klimatu a současně dopady změny klimatu na podnik nejsou významné, zveřejní podrobné vysvětlení, jak k takovému závěru dospěl. Komise nastavila přísnější pravidla u změny klimatu z toho důvodu, že v jeho důsledku existují rozsáhlé a systémové dopady na hospodářství jako celek.

Kromě toho, že komise oproti původnímu návrhu označila zveřejňovaní některých informací za dobrovolné (např. plány pro přechod na biologickou rozmanitost), zavedla také u některých povinných informací určitou flexibilitu. Dodatečná flexibilita byla například zavedena v požadavcích na zveřejňování informací o finančních následcích vyplývajících z rizik udržitelnosti, o zapojení zúčastněných stran a v metodice, kterou je třeba použít pro proces posuzování významnosti.

Komise dle svého vlastního vyjádření při tvorbě ESRS úzce spolupracovala s Radou pro mezinárodní standardy udržitelnosti (ISSB) a Globální iniciativou pro podávání zpráv o udržitelnosti (GRI), aby zajistila vysoký stupeň interoperability. Nastavený soulad má za cíl zabránit tomu, aby společnosti, které mají povinnost podávat zprávy podle ESRS a které chtějí také dodržovat standardy např. ISSB, musely podávat zprávy podle standardů ISSB samostatně.

Nařízení ESRS ještě nevstoupilo v platnost. Evropská komise je plánuje předložit Evropskému parlamentu v druhé půli srpna letošního roku. Pokud projde schvalovacím procesem, vstoupí v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Obsahově by se však již měnit nemělo.

Přímo použitelné bude (pro účetní období začínající 1. ledna 2024 nebo později) od 1. ledna 2024, ale závazně reportovat podle něj budou muset od tohoto okamžiku pouze velké podniky, které podléhaly směrnici o nefinančním reportingu (NFRD)[1] a měly více než 500 zaměstnanců. Aplikace standardů na další podniky bude zaváděna postupně v souladu s harmonogramem směrnice CSRD.  Ostatní velké podniky[2] tak budou muset například reportovat podle směrnice CSRD a ESRS standardů až pro účetní období začínající 1. 1. 2025 nebo později.

[1] Jedná se o velké podniky, které jsou jako subjekty veřejného zájmu uvedeny v § 1a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 

[2] Velkými podniky se rozumí podniky splňující definici velkého podniku nebo velké skupiny podle směrnice o ročních účetních závěrkách (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU, tj. překračující dvě ze tří hraničních hodnot (bilanční suma vyšší než 20 mil. EUR, čistý obrat přesahující 40 mil. EUR, průměrný počet zaměstnanců za účetní období vyšší než 250) k rozvahovému dni za dvě po sobě jdoucí účetní období.