Autoři: Josef Žaloudek, Kristýna Šlehoferová

Ročně vydává Soudní dvůr Evropské unie okolo 40 až 50 rozsudků týkajících se DPH a jeho pravidel. Výklad podaný Soudním dvorem Evropské unie v těchto rozsudcích je pro členské státy EU fakticky závazný a lokální daňové správy by se podle něj měly ihned řídit. Díky tomu je znalost judikatury jedním z nejzásadnějších prvků pro správnou aplikaci pravidel DPH, a DPH se tím fakticky stává nejvíce interpretacemi dotčenou (a svým způsobem tak i měněnou) daní. Pro dokreslení významu judikatury níže uvádíme příklady tří rozsudků Soudního dvora EU za rok 2021 a jejich dopad na fungování DPH.

Rozsudek C-396/20 CHEP Equipment Pooling NV

V tomto rozsudku se Soudní dvůr EU zabýval situací, kdy belgická společnost podala žádost o vrácení DPH v Maďarsku. Na žádosti nicméně u části přijatých plnění uvedla nižší částku DPH, než která byla uvedena na daňových dokladech. Maďarský správce daně, i když si dané skutečnosti byl vědom, na toto společnost neupozornil a vrátil DPH jen z nižší částky uvedené v žádosti o vrácení DPH. Společnost s touto skutečností nesouhlasila. Soudní dvůr EU v tomto rozsudku dal společnosti za pravdu a uvedl, že správce daně má vždy daňový subjekt upozornit na danou skutečnost, aby měl možnost žádost případně upravit.

Správci daní všech členských státu EU by měli být povinni v takovéto situaci daňové subjekty vždy upozornit, pokud se domnívají, že údaje byly omylem uvedeny chybně.

Rozsudek C-4/20

Společnost ALTI byla považována za ručitele za DPH nezaplacenou svým dodavatelem FOTOMAG EOOD. V té souvislosti po ní správce daně požadoval nejen DPH z daného plnění, ale i úroky z prodlení, s čímž společnost ALTI nesouhlasila. Soudní dvůr EU nicméně uvedl, že evropská legislativa v oblasti DPH nebrání tomuto postupu, pokud je ručení za úroky z prodlení daným členským státem dostatečně odůvodněno s ohledem na zásadu právní jistoty a proporcionality a zakotveno v jeho právním řádu.

Evropská legislativa DPH tedy obecně umožňuje, aby jednotlivé členské státy zavedly ručení i za související úroky z prodlení. V České republice je dosavadní právní úprava ručení za daň a její výklad užší a vztahuje se pouze na nezaplacenou DPH z daného plnění, nelze však do budoucna vyloučit, že dojde ke změně výkladu či přímo právní úpravy, která ručení i za úroky z prodlení umožní.

Rozsudek C-703/19

V tomto rozsudku Soudní dvůr EU rozhodl, že za vzdělávací služby, které jsou osvobozené od DPH, nelze považovat výuku plavání. Má sice velký veřejný význam, přesto ale výuka plavání představuje specializovanou výuku, která sama nepředstavuje předávání znalostí a dovedností týkajících se rozsáhlého a rozmanitého souboru oblastní a jejich prohlubování a rozvoj.

Výuka plavání s charakteristikami jako v tomto rozsudku by neměla spadat pod vzdělávací služby osvobozené od DPH.