Duální distribuce je distribučním systémem, v němž dodavatel prodává zboží nebo služby jak samostatně, tak prostřednictvím nezávislých distributorů. V takovém systému dodavatel svým distributorům přímo konkuruje (typicky na maloobchodním trhu). Jako příklad si můžeme uvést situaci, v níž výrobce značkového oblečení provozuje vlastní butiky a zároveň dodává své zboží jiným maloobchodním prodejcům, kteří jej rovněž prodávají koncovým zákazníkům.
Duální distribuce není žádnou novinkou. Setkáváme se s ní už od roku 2010, kdy výrobci začali masově otevírat vlastní „podnikové“ prodejny. Cílem takového kroku přitom není jen to, aby zákazníci měli širší výběr. Výrobci totiž podnikové prodejny často využívají k tomu, aby nezávislým maloobchodním prodejcům ukázali, jak by prodej jimi vyráběného zboží měl ideálně vypadat – snaží se jít příkladem. Duální distribuce navíc zažívá boom, a to v souvislosti s raketovým rozvojem internetového prodeje.
Evropská komise kvůli stále častějšímu využívání duální distribuce zvažuje, zda dosavadní právní úprava ještě odpovídá potřebám trhu a jaké má nedostatky. Tento díl DLC Countdown se věnuje výměně informací v rámci duální distribuce, pokud jsou do ní zapojeni poskytovatelé on-line zprostředkovatelských služeb, kteří působí zároveň jako on-line platformy třetích stran (tzv. hybridní platformy).
Pod pojmem hybridní platforma si tedy můžeme představit soutěžitele, který na své on-line platformě sám prodává zboží anebo služby, avšak na této platformě zároveň nabízí třetím stranám on-line zprostředkovatelské služby, a tedy jim přímo konkuruje.
Zvláštní konkurenční vztah mezi vlastníkem hybridní platformy a jejími uživateli vyvolává určité soutěžněprávní obavy v oblasti horizontálních dohod. Příkladem může být vyšetřování společnosti Amazon zahájené ze strany Komise v roce 2019, které stále probíhá. Předmětem tohoto šetření jsou smlouvy uzavírané mezi společností Amazon a uživateli jí provozovaného internetového tržiště, na základě nichž má Amazon přístup k obchodně citlivým informacím svých konkurentů. Sám Amazon totiž tuto platformu využívá k vlastnímu maloobchodnímu prodeji zboží.
Dosavadní nařízení o blokových výjimkách („VBER“) ani Pokyny k vertikálním omezením neposkytují uspokojivou odpověď na otázku, zda se bloková výjimka uplatní i na dohody mezi provozovateli hybridních platforem a jejich uživateli. První věta čl. 2 odst. 4 VBER pouze obecně stanoví, že bloková výjimka se nevztahuje na dohody mezi konkurenty. U hybridních platforem přitom platí, že mezi jejich provozovateli a uživateli dochází ke konkurenčnímu boji.
Je otázkou, zda lze na hybridní platformu nahlížet jako na systém duální distribuce, na který se podle druhé věty čl. 2 odst. 4 VBER uplatní bloková výjimka. Mezi duální distribucí a hybridními platformami je však jeden významný rozdíl. V rámci běžné duální distribuce každý ze zúčastněných konkurentů využívá jiný prodejní kanál, což však o uživatelích a provozovatelích hybridních platforem neplatí.
Čl. 2 odst. 7 VBER vylučuje použitelnost výjimky pro duální distribuci na situace, v nichž provozovatelé hybridních platforem přímo konkurují jejich uživatelům. Široká definice pojmu „dodavatel on-line zprostředkovatelských služeb“ přitom naznačuje, že takové zacházení se bude týkat mimo jiné všech výrobců anebo distributorů, kteří na internetu začnou provozovat vlastní internetovou platformu a nabízet ji svým konkurentům prodávajícím stejné zboží anebo služby.
Vertikální dohody uzavírané mezi provozovateli hybridních platforem a jejich uživateli bude kvůli nepoužitelnosti blokové výjimky nutno posuzovat případ od případu. Rámec takového hodnocení bude vycházet z Pokynů k vertikálním omezením, resp. z Pokynů k dohodám o horizontální spolupráci. Bude tedy vždy potřeba posoudit všechny relevantní aspekty daného dodavatelsko-odběratelského vztahu, a to vč. povahy sdílených informací.
Čl. 2 odst. 7 VBER vede k jistému posílení právní jistoty při posuzování vertikálních dohod uzavíraných mezi provozovateli hybridních platforem a jejich uživateli, kteří prostřednictvím těchto platforem prodávají konkurenční zboží.
Některé otázky však zůstanou i do budoucna nevyjasněny. Čl. 2 odst. 7 VBER totiž vylučuje použitelnost čl. 2 odst. 4 VBER (výjimka pro duální distribuci), avšak nevyjadřuje se k použitelnosti čl. 2 odst. 5 VBER (výměna informací). To by mohlo svádět k závěru, že se bloková výjimka za stanovených podmínek na výměnu informací mezi uživateli a provozovateli hybridních platforem použije. Takový závěr by však byl v rozporu s Pokyny k vertikálním omezením, které v bodě 92 výslovně uvádí, že v rámci individuálního posouzení takového vztahu bude třeba zhodnotit i výměnu informací mezi smluvními stranami. Tuto nejasnost je podle našeho názoru nutno ve finálním znění nové právní úpravy vyřešit.
Zpravodaj DLC Countdown pro vás zajišťuje advokátní kancelář HAVEL & PARTNERS.
Pokud budete potřebovat jakékoli doplňující informace anebo naši asistenci s nastavením distribučního systému, s důvěrou se obraťte na partnera Roberta Nerudu anebo na partnera Štěpána Štarhu.
Chcete se dozvědět více? Zůstaňte s námi…
Až do 1. června 2022 vám rádi budeme poskytovat pravidelný informační servis obsahující všechny podstatné informace týkající se změny pravidel pro uzavírání vertikálních dohod. To vše proto, abyste se společně s námi mohli dobře připravit na budoucnost. Budeme rovněž rádi, pokud navštívíte internetové stránky platformy DLC anebo její profil na sociální síti LinkedIn. Naleznete zde mnohem více informací týkajících se vertikálních dohod, a to z pohledu soutěžního i závazkového práva. Celkem 27 týmů specializovaných právníků z celé Evropy pracuje na tom, aby se platforma stala vaším oblíbeným zdrojem informací, na kterém budete hledat praktické rady pro vaše podnikání.
Radka Rainová
