Duální distribuce je distribučním systémem, v němž dodavatel prodává zboží nebo služby jak samostatně, tak prostřednictvím nezávislých distributorů. V takovém systému dodavatel svým distributorům přímo konkuruje. Jako příklad si můžeme uvést situaci, v níž výrobce značkového oblečení provozuje vlastní butiky a zároveň dodává zboží ostatním maloobchodním prodejcům, kteří jej rovněž prodávají koncovým zákazníkům.
Duální distribuce není žádnou novinkou. Setkáváme se s ní už od roku 2010, kdy výrobci začali masově otevírat vlastní „podnikové“ prodejny. Cílem takového kroku přitom není jen to, aby zákazníci měli širší výběr. Výrobci totiž podnikové prodejny často využívají k tomu, aby nezávislým maloobchodním prodejcům ukázali, jak by prodej jimi vyráběného zboží měl ideálně vypadat – snaží se jít příkladem. Duální distribuce navíc zažívá boom, a to v souvislosti s raketovým rozvojem internetového prodeje.
Evropská komise kvůli stále častějšímu využívání duální distribuce zvažuje, zda dosavadní právní úprava ještě odpovídá potřebám trhu a jaké má nedostatky. Toto vydání DLC Countdown se zabývá otázkou, jak vysoké mohou být tržní podíly stran dohody, aby se na jejich vztah v kontextu duální distribuce uplatnilo nařízení o blokových výjimkách („VBER“).
Podle dosavadního VBER se bloková výjimka nepoužije na vertikální dohody uzavírané mezi konkurenty. Čl. 2 odst. 4 VBER však výslovně stanoví, že dohody mezi konkurenty uzavřené v rámci duální distribuce spadají do bezpečného přístavu, a jsou tedy v režimu VBER dovolené.
VBER se na takové dohody vztahuje tehdy, pokud tržní podíly stran nepřevyšují 30 %.
Původním záměrem Evropské komise bylo zúžit význam blokové výjimky pro dohody uzavírané v rámci duální distribuce. Do prvního návrhu nové právní úpravy z července 2021 proto zakotvila, že VBER se nepoužije na dohody o výměně informací mezi konkurenty, pokud jejich souhrnný tržní podíl na maloobchodním trhu převýší 10 %. Pokud by tato prahová hodnota byla překročena, výměna informací by se posuzovala podle pravidel pro horizontální dohody (čl. 2 odst. 4 a 5 návrhu VBER). Vedle obecného 30% limitu pro použitelnost blokové výjimky tak měla být ve vztahu k výměně informací nově zavedena i 10% hranice zohledňující tržní postavení stran dohody na maloobchodním trhu.
Tento návrh však byl od samého počátku podroben tvrdé kritice.
Platforma Distribution Law Center („DLC“) se k této kritice přidala a k návrhu novely VBER a souvisejících Pokynů k vertikálním omezením vypracovala připomínky. V nich zdůraznila, že úvahy Evropské komise o zavedení 10% limitu neodpovídají soutěžněprávním zásadám, které se v obdobných případech běžně uplatňují. Například podle tzv. pravidla de minimis platí, že dohody mezi dodavateli a odběrateli budou mít na trh pouze zanedbatelné dopady, pokud tržní podíly stran nepřekročí 15 %. S 15% hranicí pak pracují i Pokyny k dohodám o horizontální spolupráci v části, v níž se zabývají tzv. komercializačními dohodami.
DLC rovněž poukázalo na nelogičnost toho, že by se překročení zvažované 10% prahové hodnoty mělo posuzovat na maloobchodním trhu. Obecně se totiž tržní podíly pro účely ověření použitelnosti VBER (30% limit) posuzují na velkoobchodním trhu, na kterém distributor odebírá od dodavatele zboží. Ve prospěch zavedení obdobného přístupu i ve vztahu k duální distribuci jsou silné argumenty. Vymezení maloobchodního trhu a určení tržních podílů stran totiž v praxi bývá velmi komplikované. Obvykle je za tím účelem nutno provést podrobnou analýzu soutěžních podmínek panujících na maloobchodních trzích, které navíc bývají ze zeměpisného hlediska definovány velmi úzce (např. územím jednotlivých měst). Vývoj těchto trhů proto není pod úplnou kontrolou stran dohody, a jejich tržní podíly se tak mohou v čase měnit. Postačí totiž, aby strany otevřely jednu novou prodejnu, resp. aby jejich konkurent jednu prodejnu uzavřel, a souhrnný tržní podíl stran může překročit nad (anebo naopak klesnout pod) 10 %.
DLC dále upozornilo, že pro správné stanovení tržního podílu na maloobchodní úrovni je do výpočtu nutno zahrnout nejen zboží daného dodavatele, ale rovněž zboží nabízené jeho konkurenty. Dodavatel by proto k posouzení otázky, zda v kontextu duální distribuce může se svými distributory (a zároveň konkurenty na navazujícím trhu) sdílet informace, potřeboval znát aktuální a detailní informace o tom, jak úspěšně se prodávají konkurenční výrobky. Paradoxně by to vedlo k tomu, že by mezi dodavateli muselo docházet k výměně informací, která by v kontextu uvažované právní úpravy mohla být protisoutěžní.
DLC proto z výše uvedených důvodů Evropské komisi doporučilo, aby určení pravidel pro duální distribuci nezáviselo na speciální prahové hodnotě tržního podílu, která by navíc měla být posuzována na maloobchodní úrovni trhu, což je složité. Další účastníci veřejné konzultace pak Evropskou komisi požádali, aby stanovila jasná pravidla ohledně toho, jaký druh informací bude možno v rámci duální distribuce mezi stranami bezpečně sdílet.
V návaznosti na tuto zpětnou vazbu Evropská komise dne 4. února 2022 uveřejnila návrh kapitoly Pokynů k vertikálním omezením (k nalezení rovněž na internetových stránkách DLC), která se problematikou výměny informací v rámci duální distribuce detailně zabývá. V tomto návrhu se výslovně uvádí, že: „… při splnění podmínek čl. 2 odst. 4 písm. a) a b) VBER se výjimka podle čl. 2 odst. 1 VBER vztahuje na všechny aspekty vertikálních dohod, včetně jakékoli výměny informací mezi stranami, pokud je tato výměna informací nezbytná ke zlepšení výroby anebo distribuce smluvního zboží anebo služeb.“
Domníváme se, že citované formulace z chystané právní úpravy implicitně vypouští uvažovanou 10% hranici. V nově uveřejněném návrhu se dále výslovně uvádí, že VBER by mělo obsahovat ustanovení, podle kterého se bloková výjimka nebude vztahovat na: „… výměnu informací mezi dodavatelem a odběratelem, která není nezbytná pro zlepšení výroby nebo distribuce smluvního zboží nebo služeb smluvními stranami.“ Zavedením tohoto ustanovení by patrně došlo ke zrušení problematického 10% limitu.
Evropská komise pod tlakem odborné veřejnosti opustila svůj záměr omezit v rámci duální distribuce použitelnost blokové výjimky pouze na výměnu informací mezi stranami, jejichž společný tržní podíl nebude převyšovat 10 %. Bloková výjimka se tak v kontextu duální distribuce patrně uplatní na dohody o výměně informací, které budou považovány za nezbytné pro zlepšení výroby anebo distribuce smluvního zboží anebo služeb.
Dodatečná úprava návrhu VBER ohledně výměny informací v kontextu duální distribuce je dobrou zprávou. DLC chápe obavy Evropské komise, že duální distribuce může vést k tzv. falešným pozitivitám, tedy k výměně informací mezi konkurenty, na kterou by se i přes její pravděpodobné negativní účinky uplatnila bloková výjimka. Zavedení dodatečné, a navíc velmi nízké, prahové hodnoty tržního podílu však není něco, čím by taková obava měla být řešena. Revidovaný přístup, podle kterého by se VBER měla vztahovat pouze na výměnu informací nezbytných pro fungování duální distribuce, je podle DLC výrazně lepší variantou. A to i vzhledem k tomu, že návrh dané kapitoly Pokynů k vertikálním omezením obsahuje konkrétní příklady toho, jaké informace bude možno legálně sdílet, a jaké nikoli.
Zpravodaj DLC Countdown pro vás zajišťuje advokátní kancelář HAVEL & PARTNERS.
Pokud budete potřebovat jakékoli doplňující informace anebo naši asistenci s nastavením distribučního systému, s důvěrou se obraťte na partnera Roberta Nerudu anebo na partnera Štěpána Štarhu.
Chcete se dozvědět více? Zůstaňte s námi…
Až do 1. června 2022 vám rádi budeme poskytovat pravidelný informační servis obsahující všechny podstatné informace týkající se změny pravidel pro uzavírání vertikálních dohod. To vše proto, abyste se společně s námi mohli dobře připravit na budoucnost. Budeme rovněž rádi, pokud navštívíte internetové stránky platformy DLC anebo její profil na sociální síti LinkedIn. Naleznete zde mnohem více informací týkajících se vertikálních dohod, a to z pohledu soutěžního i závazkového práva. Celkem 27 týmů specializovaných právníků z celé Evropy pracuje na tom, aby se platforma stala vaším oblíbeným zdrojem informací, na kterém budete hledat praktické rady pro vaše podnikání.
Radka Rainová
