Zdroj: Hospodářské noviny
Autor: Jan Šturm

Vlastníte firmu a nepohodnete se s vlivnými ekology. Ti na web napíšou, že vaše společnost podvádí na dotacích a že běží trestní stíhání. Jsou to ale lži. Jdete za svým právníkem, aby vám poradil, co s tím. A právník jen vzdychne. Nejvyšší soud totiž nedávno rozhodl, že obchodní společnost, které bylo zasaženo do dobré pověsti, nemá právo na odčinění nemajetkové újmy. Rozsudek si zaslouží pozornost z několika důvodů.

Kdyby ekologové pomluvili vás osobně, máte jako fyzická osoba nárok na odčinění nemajetkové újmy, tedy na peněžní satisfakci. Právnická osoba ale takové právo nemá. Je zásah do pověsti firmy méně závažná věc? Jsou si snad všechny osoby rovny, ale fyzické osoby jsou si rovnější?

Kdyby vaši firmu pomluvil konkurent, tak ale nárok na zadostiučinění v penězích opět máte. Právo totiž věří, že soutěž mezi vzájemně si konkurujícími podniky má probíhat čestně. A pomluva není fér. Koho konkurent pomluvil, může chtít peníze. Jenže ekologové s vaší firmou nesoutěžili, a podle Nejvyššího soudu proto nemáte nárok na odčinění nemajetkové újmy včetně peněžní satisfakce. Je to dobré právní řešení?

V takové situaci se můžete bránit třemi způsoby – podat „zdržovací“ nárok, „odstraňovací“ nárok nebo rovnou trestní oznámení pro pomluvu. Ani jedno vám ale příliš nepomůže.

Při zdržovacím nároku musíte v soudním řízení vymezit, co nemají ekologové publikovat. Když pak budou pomluvu šířit dál, ale v jiném znění, musíte se domáhat ochrany nanovo. Když naopak vymezíte zakázané znění příliš široce, také neuspějete. Svoboda slova je důležitá ústavní hodnota a také zaslouží ochranu. Pokud chcete někomu bránit, aby se svobodně vyjadřoval, musíte být přesní. Kvůli vyvažování svobody slova a ochrany dobré pověsti je tak zdržovací nárok málo účinný. Tudy cesta nevede.

Při odstraňovacím nároku můžete žádat, aby konkrétní text zmizel z konkrétního webu, například ze stránek ekologického spolku. Jakmile ale text převezme kterýkoli uživatel sociálních sítí, odstraňovací nárok na něj nedosáhne. V informačním věku si tedy texty, včetně pomluv, žijí vlastním životem. A trestní stíhání může sice pomlouvačům znepříjemnit život, ale vás nezhojí. Peníze nezískáte, poškozená pověst se tím nenapraví, pomlouvačné texty ze světa nezmizí. A odnětí svobody je tak extrémní sankce, že se ani nebudete chtít touto cestou vydat.

Dřívější občanský zákoník firmám nemajetkovou újmu v podobných situacích přiznával, nový občanský zákoník ale přiznává právnickým osobám nemajetkovou újmu jen ve zvláštních případech. Na konci dne je tu tedy firma s poškozenou pověstí a spolek ekologů, na nichž si nic nevezmete.

Rozsudek Nejvyššího soudu tak dokládá, že v českém právu má firma ve srovnání s člověkem slabou ochranu dobré pověsti, což neodpovídá digitálnímu věku, ve kterém je snadné cokoli šířit. A to si žádá změnu.