Autoři: Ondřej Florián, Alexandra Parnaiová

Účinnost nového zákona o evidenci skutečných majitelů[1], který do českého práva transponoval novelu AML směrnice[2], s sebou v červnu 2021 přinesla vícero novinek – největšími z nich bylo zavedení sankcí za nesprávný nebo neúplný zápis (soukromoprávní – zneplatnění některých společnických a akcionářských práv; a veřejnoprávní – pokuta až do výše 500 000 Kč) a zpřístupnění některých informací široké veřejnosti.

Evidence skutečných majitelů je v současnosti přístupná v internetové aplikaci Ministerstva spravedlnosti a kdokoliv může o jakékoliv společnosti zjistit následující informace o jejích skutečných majitelích – všechna jména a příjmení, měsíc a rok narození, stát občanství, stát pobytu a stručnou informaci, na čem je založeno postavení skutečného majitele.

Soudní dvůr Evropské unie („SDEU“) ve svém rozhodnutí ve spojených věcech C 37/20 a C 601/20 ze dne 22. listopadu 2022 rozhodl, že ustanovení AML směrnice, které členským státům ukládá povinnost zpřístupnit některé informace o skutečných majitelích právnických osob a právních uspořádání široké veřejnosti, je neplatné.

Toto rozhodnutí vyvolalo rozruch prakticky ve všech dotčených kruzích, jak u jeho zastánců („zveřejnění těchto informací nijak nepomáhá naplnění účelu právní úpravy – rozkrytí vlastnických struktur a zamezení přístupu sankcionovaných osob k finančním trhům“), odpůrců („občanská veřejnost je další úrovní kontroly správnosti zápisu a tedy i sledování účelu úpravy“), tak zejména u zapsaných skutečných majitelů, jejichž osobní údaje jsou v současnosti částečně veřejně přístupné všem, prostřednictvím internetu.

Předně je třeba uvést, že SDEU svým rozhodnutím zasáhl pouze do AML směrnice, ne do navazujících národních úprav. Soud navíc (byť na základě silné argumentace, viz níže) zpřístupnění informací veřejnosti nezakázal, pouze zrušil ustanovení AML směrnice, které členským státům ukládá povinnost tyto informace veřejnosti zpřístupnit. Směrnice tedy v současnosti o přístupnosti informací veřejnosti neříká nic.

Vzhledem k tomu, že směrnice je generálně právní předpis EU, který stanovuje pouze společné cíle, jež mají státy společně dosáhnout, přičemž jim stanovuje pouze mantinely, ve kterých se mají pohybovat; český zákon o evidenci skutečných majitelů by tedy i v současnosti neměl být v rozporu se samotnou AML směrnicí.

Přístup jednotlivých členských států v reakci na toto rozhodnutí je různý. Některé státy, jako Lucembursko přistoupily k úplnému znepřístupnění informací ve svých evidencích (a to včetně přístupu pro veřejné orgány), jiné státy, jako Belgie, Rakousko a Irsko pak evidence obratem znepřístupnily veřejnosti. Česká republika prozatím k žádné úpravě nepřistoupila, přičemž zákon o evidenci zůstává nedotčen v platnosti (ve znění poslední novely, která vstoupila do účinnosti 1. 10. 2022).

SDEU ve svém rozhodnutí argumentuje, že zpřístupnění informací o skutečných majitelích široké veřejnosti je v rozporu s čl. 7 a 8 Listiny základních práv Evropské unie (Respektování soukromého a rodinného života a Ochrana osobních údajů) a zároveň zpřístupnění informací nijak nenapomáhá naplnění účelu směrnice.

V současnosti jsme se tedy dostali do paradoxní situace, kdy český zákon je v souladu s AML směrnicí, AML směrnice je v souladu s primárním právem EU (Listina základních práv EU), nicméně český zákon je velmi pravděpodobně v rozporu s primárním právem EU.

Český zákon tedy v současnosti zůstává v platnosti v původním znění a informace o skutečných majitelích jsou nadále (v souladu se zákonem a směrnicí) přístupné široké veřejnosti, rozhodnutí soudu však poskytuje velmi silné argumentační zbraně skutečným majitelům, kteří by se chtěli pokusit své údaje v evidenci znepřístupnit. Cesta ke znepřístupnění by však v současné době byla nevyhnutelně dlážděna soudním řízením, které by velmi pravděpodobně došlo až k Ústavnímu soudu.

Druhou možností je, že český zákonodárce na toto rozhodnutí zareaguje novelou českého zákona například tak, že sice informace znepřístupní pro širokou veřejnost, nicméně do zákona vrátí možnost zažádat o konkrétní informaci např. pro investigativní žurnalisty nebo různá sdružení zabývající se problematikou praní peněz.

Pokud budete mít k tématu identifikace a zápisu skutečných majitelů jakékoliv dotazy, obraťte se na náš specializovaný tým, který je připraven Vám asistovat jak s kompletním provedením zápisu, tak například i s revizí správnosti zápisu po poslední novele zákona o evidenci.

[1] zákon č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů, ve znění pozdějších předpisů

[2] Směrnice EP A Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení EP a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES ve znění Směrnice Evropského parlamentu a rady (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/138/ES a 2013/36/EU