Autoři: Ondřej Florián (partner), Alexandra Parnaiová (advokátní koncipientka)

Jak jsme Vás již dříve informovali, dne 1. 1. 2018 vešly v účinnost (prozatím) poslední části novely zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů („AML zákon“; AML – Anti Money Laundering), na základě kterých vznikla i evidence údajů o skutečných majitelích právnických osob („Evidence“). Statutárním orgánům všech právnických osob tím vznikla povinnost zajistit zápis údajů do Evidence, a zároveň vymezenému okruhu třetích osob vzniklo právo do Evidence nahlížet. Mezi tyto osoby patří i všichni zadavatelé veřejných zakázek. Evidence se tak postupně stala rovněž důležitým prvkem pro všechny právnické osoby, které uzavírají smlouvy s veřejným sektorem. Doporučujeme se proto s novými povinnostmi a fungováním Evidence seznámit zejména s ohledem na to, že lhůta pro registraci všech obchodních společností (tuto povinnost mají nejen akciové společnosti, ale také například společnosti s ručeným omezeným, které mají v obchodním rejstříku viditelně zapsané společníky fyzické osoby) uplynula dne 1. 1. 2019.

Zpřísnění právní úpravy

Důvodem zpřísnění stávající AML legislativy jsou snaha zabránit zneužívání finančního systému, zájem o odkrytí nepřehledných vlastnických struktur, jakož i uchovávání stop po přesunech majetku vedoucích ke konkrétním osobám, které majetek vlastní nebo s ním nakládají. V oblasti veřejných zakázek je primárním účelem ověření, resp. vyloučení případného střetu zájmů u osob, které v konkrétní zakázce mají vazby jak na zadavatele, tak i na dodavatele. Tendence zpřísňování AML pravidel je celosvětovým fenoménem, a není tak specialitou pouze České republiky.

Skutečným majitelem je vždy konkrétní fyzická osoba (fyzické osoby). K podrobnější definici skutečného majitele odkazujeme na náš článek pro měsíčník Právní rádce (4/2017), dostupný zde.

Zmíněné zpřísnění právní úpravy této oblasti není ovšem konečné. Na evropské úrovni již byla přijata 5. AML směrnice, kterou musí do 10. 1. 2020 Česká republika účinně transponovat do svého právního řádu. Další zpřísnění tak bude spočívat v zavedení Evidence, která bude veřejná (minimálně v určitém rozsahu a podobě), ve stanovení efektivních (citelných) sankcí jakož i kontrole dodržování povinností evidence.

Evidence skutečných majitelů

Účinná novela AML zákona zavedla od 1. 1. 2018 povinnost právnických osob zapsaných v obchodním rejstříku evidovat v neveřejné části veřejných rejstříků aktuální údaje o skutečných majitelích. Evidenci vede rejstříkový soud.

Kdo skutečného majitele zjišťuje?

Právnická osoba, resp. její statutární orgán. Novela AML zákona totiž ukládá právnické osobě novou povinnost vést a průběžně zaznamenávat aktuální údaje ke zjištění a ověření totožnosti svého skutečného majitele, včetně údajů o skutečnosti, která zakládá postavení skutečného majitele či jiného odůvodnění, proč je tato osoba považována za skutečného majitele.

Pro výjimečné případy, kdy není možno skutečného majitele dostupnými prostředky zjistit, zavádí právní fikci s tím, že skutečným majitelem je v takovém případě fyzická osoba, která je členem statutárního orgánu nebo zástupcem právnické osoby v tomto orgánu. Ze stávající rozhodovací praxe soudů nicméně vyplývá, že si právnická osoba nesmí jakkoli usnadňovat s vyhledáváním svého skutečného majitele práci, a není možné bez dalšího přistoupit k výše zmíněné právní fikci a označit za skutečného majitele statutární orgán.

Právnické osoby zapsané ve veřejných rejstřících před dnem 1. 1. 2018 měly povinnost zapsat svého skutečného majitele do Evidence do jednoho roku od účinnosti novely, tedy do 1. 1. 2019.

Sankce za nedodržení povinnosti zapsání skutečného majitele AML zákon neupravuje a sankce uvedené v zákoně o veřejných rejstřících se na nesplnění povinnosti zapsat skutečného majitele vztahovat nebudou, Evidence není veřejným rejstříkem. Právnické osobě tak nehrozí žádné přímé sankce. Nicméně nesplnění povinnosti zapsat skutečného majitele může mít negativní důsledky. Právnická osoba se kupříkladu vystavuje riziku podezřelosti při kontrole klienta v souladu s AML zákonem či vyloučení ze zadávacího řízení při neuvedení informací o skutečném majiteli na výzvu zadavatele v zadávacím řízení. Současně statutární orgán společnosti, který nesplnil zákonnou povinnost, tímto může porušovat péči řádného hospodáře.

Návrh na zápis údajů do Evidence lze učinit pouze na formuláři, jehož náležitosti stanoví novela prováděcí vyhlášky k zákonu o veřejných rejstřících, vydaná čerstvě pod č. 459/2017 Sb. Rejstříkový soud je povinen údaje do evidence zapsat do 5 pracovních dnů od podání návrhu na zápis údajů o skutečném majiteli.

Co v Evidenci najdeme a kdo si v ní počte?

Do Evidence se zapisují následující údaje o skutečném majiteli: jméno a adresa místa pobytu, datum narození a rodné číslo, státní příslušnost, údaj o skutečnosti zakládající postavení skutečného majitele (např. údaj o podílu na hlasovacích právech).

Výpis z Evidence může získat zapsaná osoba a v omezeném rozsahu jen ten, kdo prokáže zájem v souvislosti s předcházením trestným činům, které jsou uvedeny v AML zákoně. Dálkový přístup k údajům poskytuje Ministerstvo spravedlnosti ČR soudu, orgánům činným v trestním řízení, správci daně a jiným orgánům, o nichž to stanoví zákon; mezi zákonem oprávněné osoby spadají i zadavatelé veřejných zakázek.

Náš korporátní tým je připraven Vám asistovat jak s identifikací a doložením skutečného majitele, tak s jeho zápisem do Evidence skutečných majitelů.