Zamezte jednoduše poškození firmy

Autor: David Neveselý   

Zdroj: Euro Top Miliardáři 2016

Společnosti řízené silným individuálním vlastníkem se staly fenoménem, k němuž se logicky upíná jak pozornost poradců, bankéřů i produktů. Co se však do určité míry stále opomíjí a rozhodně stojí za bližší pozornost, jsou firmy s více společníky. Jaká jsou jejich specifika při předávání majetku?

Firmy s více společníky sice netvoří rodinu v klasickém slova smyslu, ale úzkou skupinu navzájem si blízkých a dlouhodobě kooperujících osob. Ani jim se nevyhýbá proces konsolidace do rukou jednoho či dvou společníků či řízení nebo neočekávané přecházení na druhou generaci, čímž se zaběhlé pořádky v takové firmě mění, a mohou mít významný dopad na její fungování i prosperitu.

Specifika a výhody tzv. multi-family firem jsou zřejmé – společníci se zpravidla dlouho a dobře znají, protože spolu studovali, pracovali v předchozích firmách, mají důvěru jeden ve druhého, využívají synergický efekt znalostí a zaměření každého ze společníků a dokážou mimořádně flexibilně reagovat na změny, jelikož rozhodují rychle a efektivně bez limitů typických pro velké korporace. Neznamená to však, že by pro tento typ firem neexistovala také podstatná rizika. Ta jsou zpravidla spjata s rodinami jednotlivých společníků.

I náš poradenský tým pro privátní klienty se několikrát v poslední době přesvědčil, jak rychle může mít takováto společnost místo tří společníků a jednatelů společníků hned devět (z toho tři nezletilé) a žádného jednatele (v případě, že po sobě zakladatelé zanechají rodiny se dvěma dětmi, nemluvě o mnohem barvitějších zkušenostech s dětmi z různých manželství apod.). Platí totiž, že nadstandardně dobré dlouhodobé vztahy mezi společníky nutně neznamenají i stejně dobré vztahy pro jejich rodinné příslušníky.   

Nelze ani automaticky očekávat, že právní nástupci budou pokračovat v nepsaných, zažitých a do té doby respektovaných pravidlech dosavadních společníků. Proto úmrtí nebo dlouhodobá indispozice společníků může vést až k zablokování rozhodování ve společnosti, kdy valná hromada složená z většího množství osob, někdy dokonce bez vztahu k firmě, nebude respektovat zaběhlý řád a nebude schopna prosadit volbu statutárního orgánu osiřelé společnosti, protože v extrémním případě žádný ze společníků či pozůstalých rodin nebude mít dostatečnou většinu.

Čeští podnikatelé se již začali těmito možnými komplikacemi vážně zabývat a s podporou profesionálů, kteří se této oblasti dlouhodobě věnují, využívají dlouholeté a několika generacemi osvědčené zahraniční zkušenosti plně kompatibilní s naším právním prostředím. A jak jsme mohli v některých případech sledovat, čelily firmy a rodiny vzniklým situacím díky prozíravosti původních zakladatelů velmi úspěšně.

Pomoc není v zásadě nijak komplikovaná a nákladná. Vedle nezbytné pravidelné a důsledné edukace a informovanosti členů firmy spočívá zejména v kombinaci poměrně neinvazivních korporátních úprav společenských smluv a stanov společnosti, vyhotovení alespoň základních dohod společníků (které nejsou z povahy věci určeny veřejnosti, proto nejsou obsaženy ve veřejně dostupných společenských smlouvách či stanovách) a vhodně nastavených dědických institutů. Právě tato oblast doznala natolik zásadních změn v souvislosti s rekodifikací civilního práva, že podnikatelům otevřela nepřebernou paletu možností, jak s majetkem pro případ smrti či vážné nemoci naložit. Instituty jako rodinný holding, motivační plán pro nerodinné manažery a svěřenský fond (navíc od Nového roku s velmi příznivou daňovou pozicí ve vztahu k přijatým dividendám či kapitálovým ziskům z prodeje majetkových účastí) i jejich vzájemná kombinace již v Česku pro svou jednoduchost, lokální charakter i daňovou efektivitu zdomácněly a staly se přirozenou součástí úvah společníků při diskusi na téma „co kdyby…“.

České podnikatelské prostředí se tak postupně transformuje a přebírá standardy vyspělých západních zemí, kde generace úspěšných podnikatelských rodin a rodů drží po desetiletí pohromadě rozsáhlé majetky. Bude-li nastupující generace českých podnikatelů dále využívat nikterak komplikovaných, zato však vysoce efektivních korporátních nástrojů, může nejenom zabránit roztříštěnosti firemního bohatství, ale i vytvořit vhodné podmínky pro jeho další multiplikaci. Již zanedlouho tak mohou tuzemské firmy postavené na rodinných základech začít dohánět své evropské a americké protějšky i v takových ukazatelích, jako je např. IPO.

 
Aktuální informace
více ...
Copyright © 2011 - 2018 HAVEL & PARTNERS s.r.o. | website by Red Knight s.r.o.
popup